358      Vazba  není vám hanba? (2632) —

             není vám smutno? (2631)

1    M         není vám hanba?

není vás hanba?

2                 Zkoumalo se užití dativní nebo akuzativní vazby u slovesa být v jednočlenných větách stavových typu není vám (příp. Karlovi) hanba (smutno)?

V stč. se v těchto větách nositel stavu (plnící funkci logického subjektu) vyjadřuje dativem (neb jim toho bieše píle; žeť mu nebieše do smiechu; blaze bude jemu) nebo akuzativem (hanba mě jest pomysliti; žeť nás jest teskno; hrozno mě jest toho, co ty rozprávieš). V nč. spis. jazyce byla většina konstrukcí se substantivy v úloze predikativa (jest mi smrt, jest mě touha) nahrazena jiným způsobem vyjádření. Do zachovaných konstrukcí akuzativních (je mě hanba/teskno) pronikl dativ – zřejmě analogicky podle častěji užívaných konstrukcí dativních (je mi do smíchu / blaze apod.).

Spis. kodifikace zde připouští jen vazbu s dativem, v nářečí existují oba uvedené typy vyjádření, jsou však územně vymezené.

Gebauer (Mluvnice česká pro školy střední a ústavy učitelské, Praha 1894, s. 106) uvádí jako spisovnou konstrukci s akuzativem, ale zároveň konstatuje: „Rčení tato [jest mě hanba, jest mě strach] z jazyka spisovného se vytrácejí, nebo se mění jejich akuzativ v dativ: jest mi hanba atp.“ — Kopečný (1958) vede jako spis. akuzativ (je ho hanba), dativ (je mi hanba) hodnotí jako nář. — Bauer a Grepl (1980) připouštějí jako spis. pouze dativ (je mi hanba).

3                 Typ není vás hanba? zabírá celé Slezsko, většinu Moravy a dále oblast zahrnující vých. části nář. jzč., střč. a svč. s výběžkem až do Podještědí. Ostatní část území (tj. Čechy na záp. od linie Frýdlant – Kolín – Jindřichův Hradec, vých. část svč. nář. a sev. část centrálního úseku střm. nář.) pokrývá typ není vám hanba?; ten proniká nezřídka do areálu vazby akuzativní, téměř důsledně do městské mluvy.