34        a) šípek (1354)

b) kříž (2129)

kouří se (ČJA 1-177 kouř)

1    M         a)  šépek

     šejpek 704, 713

     šípek

b) křéž

     křejž 704, 713

2                 Na mapě je pozitivně zakreslen výskyt forem šépek, křéž, tedy monoftongizovaných tvarů ze staršího šejpek, křejž. Diftongizované formy se spíš výjimečně uchovávají na ostrůvku u Kyjova a u městečka Kelče. Zvláštním symbolem je pouze v oblasti formy šépek zakreslena obměna šípek. Ta zde totiž není původní, ale vznikla dalším vývojem z hanácké podoby šépek. Jiných, pravidelných obměn šipek, šýpek, šypek; kříž, křiž, křýž, křyž si tedy nevšímáme. V případě položky šípek stranou přirozeně ponecháváme různé slovotvorné varianty (šíp, šipůvka), popř. jiné lexémy (hagebuty, glogoč).

3                 Podoba šépek se vyskytuje na již. Šumpersku, na Litovelsku, Prostějovsku, Kroměřížsku a Holešovsku, v tzv. čuháckých nářečích je vývojově novější forma šípek.

Obměna křéž je omezena na vých. část střm. nářečí, od linie Litovel–Prostějov–Kroměříž po záp. hranici vm. nářečí.

4    šípek  Jg, SSJČ, sloven. šípik, hluž. šypka

5    šípek Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5 — šíp, šípinka, šípinek Ju 7

7                 Zakončení na -é u sloves v 3. os. indik. préz. (kóřé se) je omezeno jen na Holešovsko; stejně je tomu u sloves, tvaru bučé ‚bučí‘.

Změna í > é po souhlásce ř u většiny jiných slov buď není provedena vůbec (hříbě, dříme, říct), nebo je její výskyt zcela ojedinělý (třéska 680, 685).

Bh