ČJA 5

336      Typ tady roste než křoví (2645)

1    M         (tady roste) než (křoví)

2                 Mapa pozitivně zachycuje výskyt výrazu než na místě vytýkací, omezovací částice jen.

Užití výrazu než jako prostředku výlučného omezení místo částice jen (jenom) se zkoumalo na větách typu tady roste jen křoví; sledovalo se též, zda je ve větě sloveso kladné, či záporné. Vzhledem k neúplnému výzkumu (položka byla zkoumána na řídké síti) je mapa zaměřena jen na zachycení maximálního rozsahu spojení tady roste než křoví, tj. věty s kladným slovesem. Spojení se slovesem záporným (tady neroste než křoví) bylo častěji zaznamenáno i v lokalitách, které leží mimo vyznačenou oblast. Toto spojení se záporným slovesem však chápeme jako méně nářečně příznakové, případně jako spíše knižní, proto jsme je nemapovali.

Ve stč. bylo základním výrazovým prostředkem pro vyjádření omezení, výjimky a výlučného případu adverbium jedno (v stč. i v podobě jedné, zřídka jediné), z něho vznikla dnešní adverbia jen, jenom (srov. ČJA 5, 406). Koncem 14. stol. se vedle adverbia jedno ustaluje k vyjádření výlučného případu po záporné větě s výrazy jiný, jinak spojka než, např. také koně jejich jiným nejsú živi, než tú trávú. Rozšíření než jako výrazového prostředku výlučného omezení mělo oporu ve srovnávacích a odporovacích větách s touto spojkou. Spojka než vznikla ze záporky ne a z partikule ž(e).

V dnešním spisovném jazyce se výraz než s významem omezovacím uplatňuje po záporu, připojuje větný člen nebo věty vyjadřující to, čeho se popření netýká, např. tady neroste nic jiného než křoví. (V SSJČ je uvedeno, že se než s významem omezovacím objevuje „odchylkou“ i ve větě kladné, srov. stálo ho to než několik korun – základní je jen několik korun.)

Spojení tady roste než křoví vzniklo křížením vazeb: tady roste jen křovítady neroste (nic jiného) než křoví. (Ve druhém spojení došlo k elipse výrazů nicjiného.)

3                 Spojení tady roste než křoví bylo zachyceno zpravidla dubletně vedle tady roste jen křoví zejména v oblasti jzč. nář. (bez vých. okraje) s větším přesahem do oblasti střč. nář. až za Prahu na Mělnicko, odděleně pak porůznu ve vých. polovině svč. nář.

4    tady roste než křoví  stč. také chleba jiného málo mají než ječný, SSJČ („odchylkou“ viz odd. 2)

5    na tom našom póli roste než bodlák Ru 2

Ko