Forma muscí vznikla jako plurálová k sg. muský (to splynutím sykavek z mužský) podle příd. jmen typu hezký – hezcí, varianta mužcí je asi výsledkem kontaminace podob mužtí a muscí.

Řídce se vyskytující podoba mužskí, doložená především ze szč. a svč. pohraničních měst, vznikla zkřížením nář. formy muskí a spis. tvaru mužští.

V přechod. nář. čes.-pol. a v některých dalších lokalitách ve Slezsku a ve vm. nář. se zkoumané zpodstatnělé adjektivum v daném významu neužívá; starší nář. literatura je na zmíněném teritoriu klasifikuje jako zcela výjimečné.

Na rozdíl od pravopisného úzu uvádíme na mapě i v komentáři [-í] v zakončení jednotlivých tvarů ve fonetické realizaci, takže píšeme např. mužskí, muskí, nikoliv mužský, muský.

3                 Podoba muskí pokrývá oblast čes. nář. v užším smyslu. Forma muscí zabírá území od řeky Svitavy na západ až po linii Nové Město na Moravě – Jihlava – Slavonice, další areál tvoří v záp. podskupině slez. nář. a rozptýleně byla zachycena i ve vm. nář. Varianta mužcí vytváří menší členité areály ve stř. pásu střm. nář. a na Břeclavsku, sporadicky se objevuje ve stř. části čm. nář., na jz. Moravě a ve vm. nář. Souvisleji byla zaznamenána na sev. Valašsku, odtud vybíhá jednak k Lipníku nad Bečvou, jednak na záp. Opavsko (a dále na Hlučínsko) a na Frýdecko-Místecko. Z ostatního území Moravy a Slezska se dokládá podoba mužčí, ta je na Zábřežsku, sev. Boskovicku a na sev. okraji vm. nář. obměněna ve variantu mužtí.

Stav ve městech se vcelku shoduje s venkovským okolím, v mluvě ml. generace v szč. a svč. městech dominuje forma mužskí, do mor. měst proniká podoba mužtí.

4    mužskí  sloven. mužskí

mužtí  SSJČ mužští ob.

5    muskí Po 1, Ju 1–6, Ru 2–4 — mušcí Ju 7 — mušci Ru 5

Km