ČJA 5
328 (jede)náct (2411)
1 M (jede)náct (-nác)
(jede)nást
2 Sledovaly se hláskové rozdíly v zakončení číslovek jedenáct až devatenáct. Jde o diferenci způsobenou disimilací artikulačního způsobu, kdy se ve skupení dvou závěrových hlásek (-ct) první z nich mění na úžinovou (-st). Číslovka jedenáct je zde zástupná. Na event. další rozdíly u číslovek od 11 do 19 jsme pro disparátnost zapsaných dokladů nemohli brát zřetel. Obměna (jede)nác, výslovnostní varianta možná prakticky po celých Čechách (jejíž příčinou je rovněž disimilace ve skupení hlásek), se zvlášť nemapovala.
3 Protiklad v zakončení -náct × -nást u číslovek uvedené skupiny patří k základním diferencím česko-moravským. Zakončení na -nást je charakteristické pro Moravu a Slezsko, jako dubletní varianta přesahuje do pruhu obcí vých. Čech až k Vysokému Mýtu.
V městské mluvě převládají podoby na -ct, a to i ve většině měst v záp. části Moravy; ve vých. polovině Moravy a ve Slezsku jsou základní obměny na -st, shodné s venkovským okolím.
4 (jede)náct stč. (jede)nádcět, Jg
též -nácte, SSJČ též -nácte
zast.,
pol. -naście, hluž. -nac’e
(jede)nást Jg -nást, sloven. -násť, dluž. -nasćo
5 —
Bá