327      a) hedvábný (ČJA 5, 263)

b) dědeček (ČJA 1, 6 dědeček)

c) stodola (ČJA 3, 11)

1    M         a)  her- (hr- 119, 136, 204, 245, 250, 332, 434, 439, 444, 461)

     hed-

b) ďerek (ďereček, ďeroušek)

c)  storola

2                 Příčinou hláskové změny d > r je změna způsobu artikulace; ta je rozšířenější v pozici před souhláskou (herbávný); v pozici intervokalické (děrek, storola) se realizuje zejména v okrajových nářečích. Jde o hláskoslovný jev ústupový, nářečních podob se užívá většinou vedle forem shodných se spisovným jazykem (hedvábný, dědeček, stodola); ty se jako celoúzemní nemapovaly.

Změna byla méně často zachycena u řady dalších slov, např. vorevřít < otevřít (302–305, 309), buru < budu (301–304), jerenáct < jedenáct (305), paresát < padesát (301–304, 333), kury < kudy (301, 303–305), poruška (301–305, 308, 310, 323, 333, 431, 441), srov. ČJA 1, 316.

V případě adjektiva hedvábný jsou další obměny s různým přesmykem souhlásek (hedbábný, hedvávný, hedbávný) probrány v jiných souvislostech, srov. ČJA 5, 263. Zde se zaměřujeme na příznakové nářeční varianty s počátečním her-.

3                 Formy her-bábný (-bávný, -vábný) pokrývají v podstatě celé Čechy s přesahem do záp. pruhu moravských nářečí. Jak už bylo uvedeno, jsou zde zpravidla dubletní s formami na hed-. Dále na východ se jako výhradní uplatňuje podoba hedbávný, v pruhu přechod. nářečí česko-polských je běžná obměna jedbovny.

Nářeční obměny děrek, děreček, děroušek byly zachyceny v oblasti jzč. nářečí (záp. Čechy se Strakonickem) a na sz. okraji nářečí svč. a střč.

Výskyt podoby storola je omezenější, užívá se jí na Chodsku, na Náchodsku a Strakonicku.

4    —

5    a)   herbavnej Ju 5 — hrbávnej Ru 3 — herbábnej Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — hervábnej Ju 2, 3, Ru 2

b)   —

c)   —

Bá