ČJA 5
326 a) rybník (ČJA 5, 204)
b) hrobník (ČJA 2, 193, ČJA 5, 177b)
c) Hromnice (2062)
1 M a) rimňík
rimík
b) hromňík
c) hromice
2 Výzkum zjišťoval na slovech rybník a hrobník územní rozšíření nář. hláskové změny bň > mň, jejíž příčinou je asimilace artikulačního způsobu. Sledovány byly též nář. podoby rymík a hromice (způsobené asimilací mň > mm a následným splynutím); u formy hromice nelze navíc vyloučit spojení se slovem hrom.
3 Příznaková podoba rymník se objevuje spíše při okrajích českého jazykového území (na Lounsku, v Podještědí a Pojizeří, na Náchodsku, v podorlickém úseku a v horním Posázaví). Varianta rymík je typická pro Domažlicko se Stříbrskem, roztroušeně se objevuje na jihu a jv. Čech (zhruba od Strakonic až na Jindřichohradecko).
Obměna hromník byla zapsána v Podještědí a horním Pojizeří, ojediněle i na Lounsku.
Nář. podoby rymník, rymík a hromník jsou charakteristické pro tradiční dialekty, v městské mluvě zachyceny nebyly.
Formy hromice se užívá prakticky po celém jazykovém území, takřka důsledně všude na Moravě a v záp. polovině Slezska. V Čechách není její výskyt již natolik souvislý, přesto ji lze i zde pokládat za variantu celoúzemní.
V městské mluvě převládá podoba hromnice, shodná se spis. jazykem.
4 a) —
b) —
c) hromice stč. hromicě i hromnicě, SSJČ obl.
5 a) rimňik Po 1, Ju 2
b) —
c) hromice Ju 1–3, 5, 6, Ru 2–4 — hromíce Ju 7
Bá