ČJA 5

321      mravenec (1399)

1    M         mravenec (mrabenec 62, mravlenec 667, mrovec 84)

brabenec (brobaňec 819) — brablenec (též 744, 72, 74, 83, brabje n. 621, 624, brábje n. 626, brable n. 623, 625)

bravenec (též 616, bravlenec 682)

vrabenec 214 (vrablenec 649, 667)

2                 Mapovalo se slovo mravenec (od psl. základu *morv-) a jeho nejčastější hláskové obměny brabenec, bravenec, vrabenec a také brablenec. V běžné mluvě dochází obvykle ke změně počáteční skupiny souhlásek mr > br (mravenec > brabenec), ojediněle i mr > vr (vrabenec); připodobněním následujících hlásek také ke změně bv > bb (bravenec > brabenec). Obměna brablenec vznikla přisunutím hlásky l.

3                 Základním pojmenováním v Čechách je podoba brabenec, které se užívá i v přechod. nářečích čes-mor. a v jz. cípu Moravy. Pro ostatní střm. nářečí společně s jz. částí nář. vm. je typická obměna brablenec, pro většinu nář. vm. (východně od řeky Moravy) a pro celé Slezsko pak varianta bravenec (braveněc). Je zajímavé, že uvedené tři areály základních hláskových obměn mají poměrně ostré hranice bez přesahů, pouze podoba brabenec byla ojediněle zapsána i v nář. střm.

Jen sporadicky se vyskytla obměna vrabenec (na Mladoboleslavsku a Litovelsku).

Vlivem spis. jazyka místy proniká forma mravenec (častěji do oblasti svč.), v městské mluvě jde vesměs o podobu základní.


4    brabenec  Jg zast., SSJČ ob.

brablenec  Kt

 

bravenec  stč. dial.

mravenec  stč., Jg, SSJČ, sloven. mravec, pol. mrówka, hluž. mrowja


5    brabenec Po 1, Ju 1–3, 5, 7, Ru 1–4 — brablenec Ju 4, 6, 7, Ru 5 — bravenec Ju 7