ČJA 5
321 mravenec (1399)
1 M mravenec (mrabenec 62, mravlenec 667, mrovec 84)
brabenec (brobaňec 819) — brablenec (též 744, 72, 74, 83, brabje n. 621, 624, brábje n. 626, brable n. 623, 625)
bravenec (též 616, bravlenec 682)
vrabenec 214 (vrablenec 649, 667)
2 Mapovalo se slovo mravenec (od psl. základu *morv-) a jeho nejčastější hláskové obměny brabenec, bravenec, vrabenec a také brablenec. V běžné mluvě dochází obvykle ke změně počáteční skupiny souhlásek mr > br (mravenec > brabenec), ojediněle i mr > vr (vrabenec); připodobněním následujících hlásek také ke změně b – v > b – b (bravenec > brabenec). Obměna brablenec vznikla přisunutím hlásky l.
3 Základním pojmenováním v Čechách je podoba brabenec, které se užívá i v přechod. nářečích čes-mor. a v jz. cípu Moravy. Pro ostatní střm. nářečí společně s jz. částí nář. vm. je typická obměna brablenec, pro většinu nář. vm. (východně od řeky Moravy) a pro celé Slezsko pak varianta bravenec (braveněc). Je zajímavé, že uvedené tři areály základních hláskových obměn mají poměrně ostré hranice bez přesahů, pouze podoba brabenec byla ojediněle zapsána i v nář. střm.
Jen sporadicky se vyskytla obměna vrabenec (na Mladoboleslavsku a Litovelsku).
Vlivem spis. jazyka místy proniká forma mravenec (častěji do oblasti svč.), v městské mluvě jde vesměs o podobu základní.
4 brabenec Jg zast., SSJČ ob.
brablenec Kt
bravenec stč. dial.
mravenec stč., Jg, SSJČ, sloven. mravec, pol. mrówka, hluž. mrowja
5 brabenec Po 1, Ju 1–3, 5, 7, Ru 1–4 — brablenec Ju 4, 6, 7, Ru 5 — bravenec Ju 7
Bá