ČJA 5

32        síto (680)

sítko (ČJA 1, 128 sítko na mouku)

1    M         síto

sejto

séto

sito

syto (sýto 702, 703, 739)

seto (sto)

2                 Obraz územního rozložení reflexů za dlouhé í po ostré sykavce s v slově síto je poněkud složitější. Oblast diftongizace í > ej zahrnuje sev. polovinu Čech a přilehlé Novoměstsko. Střm. monoftongizace této dvojhlásky (séto) se dosvědčuje jen z velmi malého území, neboť na většině území Moravy k této změně nebyly podmínky a varianta séto, pokud se zde vůbec vyskytuje, se patrně realizuje podle výrazu sétko. V důsledku tzv. moravské krátkosti má vlastně celá Morava a Slezsko u tohoto dvojslabičného slova jen formu sito, s krátkým i, popř. syto.

Varianta sito (syto) se v centrálním úseku střm. dialektů měnila v sto (tuto podobu nemapujeme). Varianta seto vznikla jiným hláskovým procesem, totiž střm. změnou krátkého i > y > e, srov. ČJA 5, 50b silný.

3                 Podoba sejto je charakteristická pro svč. a střč. nářečí s malým přesahem až na záp. Příbramsko a na Novoměstsko, její monoftongizovaná obměna séto, navazující na tuto podobu, je ojedinělá a soustřeďuje se jako dubletní varianta jen na Boskovicko.

Jzč. dialekty a úzký již. okraj střč. nářečí se vydělují původní podobou síto.

Jak jsme již uvedli, na Moravě i ve Slezsku je běžná zkrácená obměna sito, popř. syto (sto). Pokud vůbec je odtud doložena i podoba síto, sýto, jde nepochybně o přejetí ze spisovného jazyka.

 

4    sejto  stč., Jg

sito  SSJ, pol., hluž.

 

síto  stč., Jg, SSJČ

5    síto Ju 7 — sito Ju 5, 6, Ru 5 — sejto Po 1, Ju 1–4, Ru 1, 4

7                 Stejnou změnu bylo možno sledovat i na dem. výrazu sítko. U něho se moravská krátkost na Moravě neobjevuje (pův. bylo slovo trojslabičné), popř. se dlouhá samohláska uchovala v důsledku odvozených deminutiv na -ko (kopytokopýtko, železoželízko, loželůžko). Na značném území Čech, zvl. v jzč. nářečích a na Vysokomýtsku, však místo uvedeného výrazu existují jiné lexémy, popř. se deminutivum vyjadřuje pomocí spojení s adj. malé (malé síto).

Svč. a stř. nářečí charakterizuje podoba sejtko, v střm. dialektech (s výjimkou Třebíčska a záp. Moravskokrumlovska, kde je podoba sitko) se vyskytuje obměna sétko. Dále k východu se v obvyklých teritoriích objevují varianty sítko, s’itko, sýtkosytko.

Bh