319      a) vřed (ČJA 1, 70)

b) povříslo (ČJA 3, 70, ČJA 5, 262a)

vřes (ČJA 2, 98, ČJA 5, 63a)

vrstevník (ČJA 1, 8)

vřetenice (slepýš ČJA 2, 67)

1    M         a)  vřed (vřid, vřud)

     břed

b) pobříslo (pobřístlo, pobřísko, pobřeslo)

2                 Mapa zachycuje záměnu v – b u slov vřed (břed) a povříslo (pobříslo), srov. ČJA 1, 70 vřed a ČJA 3, 70 povříslo.

Nemapujeme variantu obříslo, vzniklou předponou ob- od slovesného kořene *verz- a od variant slova provizlo, blíže viz ČJA 5, 262.

3                 Nářeční obměna břed vytváří veliký areál v celé východní polovině Čech (od linie Mladá Boleslav – Jindřichův Hradec – České Budějovice směrem na východ) a na většině Moravy (s výjimkou vých. části vm. nářečí). V tomto makroareálu jde o pojmenování základní. Na ostatním území se užívá označení vřed (a názvů jinozákladových).

V mluvě všech měst se vyskytuje forma vřed, shodná se spis. jazykem.

Podoba pobříslo je typická téměř pro celé Čechy (s výjimkou Doudlebska a vých. části svč. nářečí) a záp. část Moravy (zhruba po řeku Svitavu). Užívá se jí převážně v dubletě se základním označením povříslo.

V městské mluvě se tato položka nezkoumala.