319      a) vřed (ČJA 1, 70)

b) povříslo (ČJA 3, 70, ČJA 5, 262a)

vřes (ČJA 2, 98, ČJA 5, 63a)

vrstevník (ČJA 1, 8)

vřetenice (slepýš ČJA 2, 67)

1Ma) vřed (vřid, vřud)

     břed

b) pobříslo (pobřístlo, pobřísko, pobřeslo)

2                 Mapa zachycuje záměnu v – b u slov vřed (břed) a povříslo (pobříslo), srov. ČJA 1, 70 vřed a ČJA 3, 70 povříslo.

Nemapujeme variantu obříslo, vzniklou předponou ob- od slovesného kořene *verz- a od variant slova provizlo, blíže viz ČJA 5, 262.

3                 Nářeční obměna břed vytváří veliký areál v celé východní polovině Čech (od linie Mladá Boleslav – Jindřichův Hradec – České Budějovice směrem na východ) a na většině Moravy (s výjimkou vých. části vm. nářečí). V tomto makroareálu jde o pojmenování základní. Na ostatním území se užívá označení vřed (a názvů jinozákladových).

V mluvě všech měst se vyskytuje forma vřed, shodná se spis. jazykem.

Podoba pobříslo je typická téměř pro celé Čechy (s výjimkou Doudlebska a vých. části svč. nářečí) a záp. část Moravy (zhruba po řeku Svitavu). Užívá se jí převážně v dubletě se základním označením povříslo.

V městské mluvě se tato položka nezkoumala.