ČJA 5

314      a) rukavice (560)

b) Novákovi nom. pl. (ČJA 4, 222)

střevíc (ČJA 1, 89)

jalovice (ČJA 3, 169)

1    M         a)  rukajce (rukajice 136, 448, 450, 458, 802, 803)

b) Novákojc (-ojic, -ujc, -oc, -uc, -ouc)

2                 Zkoumaly se změny hlásky v ve skupinách -avi--ovi- ve slově rukavice a v označení rodiny typu Novákovi. Tyto změny související s někdejší měkkostí retnic a méně stabilní výslovností intervokalického v vedou často k zániku v, resp. k jeho nahrazení hláskou j; navíc bývají provázeny zánikem hlásky i (rukavice > rukajce, Novákovi > Novákojc). „Mezistupněm“ jsou zde nemapované podoby rukajiceNovákojic. Ve slezských nář. záp. od Opavy se tento jev, od původu hláskoslovný, morfologizoval. Srov. ČJA 4, 222 Novákovi, ČJA 5, 309 povídat, ČJA 5, 315 Horažďovice.

3                 Nář. varianta rukajce se užívá poměrně zřídka, spíše při okrajích jazykového území. Vyskytuje se na Doudlebsku a širším Domažlicku, zachycena byla i v drobnějších areálech v Podorlicku a na záp. Opavsku.

Ustálená podoba jména rodiny typu Novákojc (a její další hláskové obměny vyplývající ze změny -ovi- > -oji-/-oj-) je charakteristická pro celou západní část Čech až po linii směřující od Roudnice nad Labem k Prachaticím; jednotlivé přesahy mimo tento areál byly zapsány na širším Českobudějovicku, v prostoru ohraničeném řekou Lužnicí. Ve městech celého nář. makroareálu převládá forma Novákovi.

4    —


5    a)   rukawice Po 1

 

b)   (Novák)ojc Ru 2, 3


7                 Sledovaná změna se zjišťovala i u slov střevíc (611) a jalovice (789). Podoba jalojice byla zachycena na Doudlebsku, varianta s redukovaným i (jalojce a také střejc) pak ve stejně rozsáhlém areálu na Domažlicku a ve stříbrském nář. ostrůvku. V omezené míře se vyskytla i obměna jaluka (v b. 104, 118, 122, 146) vzniklá z jaluwka zánikem w ve skupině -uw-.