ČJA 5
314 a) rukavice (560)
b) Novákovi nom. pl. (ČJA 4, 222)
střevíc (ČJA 1, 89)
jalovice (ČJA 3, 169)
1 M a) rukajce (rukajice 136, 448, 450, 458, 802, 803)
b) Novákojc (-ojic, -ujc, -oc, -uc, -ouc)
2 Zkoumaly se změny hlásky v ve skupinách -avi- a -ovi- ve slově rukavice a v označení rodiny typu Novákovi. Tyto změny související s někdejší měkkostí retnic a méně stabilní výslovností intervokalického v vedou často k zániku v, resp. k jeho nahrazení hláskou j; navíc bývají provázeny zánikem hlásky i (rukavice > rukajce, Novákovi > Novákojc). „Mezistupněm“ jsou zde nemapované podoby rukajice a Novákojic. Ve slezských nář. záp. od Opavy se tento jev, od původu hláskoslovný, morfologizoval. Srov. ČJA 4, 222 Novákovi, ČJA 5, 309 povídat, ČJA 5, 315 Horažďovice.
3 Nář. varianta rukajce se užívá poměrně zřídka, spíše při okrajích jazykového území. Vyskytuje se na Doudlebsku a širším Domažlicku, zachycena byla i v drobnějších areálech v Podorlicku a na záp. Opavsku.
Ustálená podoba jména rodiny typu Novákojc (a její další hláskové obměny vyplývající ze změny -ovi- > -oji-/-oj-) je charakteristická pro celou západní část Čech až po linii směřující od Roudnice nad Labem k Prachaticím; jednotlivé přesahy mimo tento areál byly zapsány na širším Českobudějovicku, v prostoru ohraničeném řekou Lužnicí. Ve městech celého nář. makroareálu převládá forma Novákovi.
4 —
5 a) rukawice Po 1
b) (Novák)ojc Ru 2, 3
7 Sledovaná změna se zjišťovala i u slov střevíc (611) a jalovice (789). Podoba jalojice byla zachycena na Doudlebsku, varianta s redukovaným i (jalojce a také střejc) pak ve stejně rozsáhlém areálu na Domažlicku a ve stříbrském nář. ostrůvku. V omezené míře se vyskytla i obměna jaluka (v b. 104, 118, 122, 146) vzniklá z jaluwka zánikem w ve skupině -uw-.
Bá