ČJA 5
309 a) povídat (1753)
b) bouda (2201a)
1 M a) povdat
podat
b) bovda
2 Na mapě jsou zakresleny případy nářeční výslovnosti typu povdat a bovda, včetně „mezistupně“ podat. Vznik hyperkorektní podoby bovda lze vysvětlit zvratnou analogií, u podoby povdat jde vlastně o v náležité, které je tu obnoveno (asi podle povědět).
V areálech obměny bovda byly místy zachyceny i na mapě neuvedené doklady další, jako movdrý, francofský, popříp. landavr, aftobus, příjmení Bavr, Lavrin apod. U dokladů s původní dvojhláskou au (např. maudrý > moudrý, …) došlo k její změně na ov (movdrý, …). V případech typu landovr však jde spíše o fonologický proces odstraňování nepravého a „nesystémového“ diftongu au. Změna hlásky v ve skupině -avi-/-ovi- je zakreslena na mapách ČJA 5, 314 a ČJA 5, 315.
Mapa je pojata jako pozitivní, tj. podoby bouda a povídat se neregistrovaly.
3 Varianta povdat se vyskytla častěji v oblasti svč. (spíše při jejích sev. okrajích), dále na Zábřežsku a již. Svitavsku, v záp. cípu nářečí jzč. a jednotlivě i jinde.
Obměna bovda byla zachycena ve dvou areálech, a to na vých. a sz. okraji svč. nářečí (s nečetnými přesahy do sousedních nářečí střč. a do sev. části nářečí čm.) a ojediněle také v jv. cípu střč. a jč. nářeční oblasti.
V obou případech jde o vzácná nářeční rezidua, typická pro starší generaci nářečních mluvčích.
Podoba podat se objevuje poměrně často v svč. dialektech, užívá se jí i v přilehlých nář. oblastech (zejména na Zábřežsku) a také ve vých. části jč. regionu, byla zapsána i v jedné vesnici na Chodsku.
4 —
5 a) pejseg ďelá bau, bau Ju 1
b) lofka Ju 2 — mofka Ju 2
Bá
