308      a) zrovna (ČJA 5, 246, ČJA 5, 266b)

b) otevřít (ČJA 5, 294)

c) krev (ČJA 5, 111c)

šikovný (2194)

slavný, pevný (2195)

dřívko (2196)

za vsí, ve všem (2197)

za vraty, do vlaku (2198)

(pět) krav, mrkev, chlív, nemluv (2200)

1    M         a) zrona (též 208, ronou 644, též 649)

b) (v)odeřít (vote-)

c) kre

2                 Mapa pozitivně zachycuje typickou svč. výslovnost hlásky v jako neslabičného  na konci zavřených slabik, a to jednak v pozici samohláska + v + sonora / znělá souhláska (zrona, oteřít), jednak v pozici po samohlásce na konci slova před pauzou (kre). Mapované jevy ve svém zeměpisném rozložení reprezentují i výzkumem zaznamenané doklady další.

3                 Centrem výskytu zkoumaných změn je oblast svč. nářečí. Nejrozsáhlejší územní rozšíření bylo zaznamenáno u formy zrona; její areál zasahuje až ku Praze, do horního Posázaví a na Pelhřimovsko, na východě pak do okrajových úseků přechod. nářečí čes.-mor. Omezenější výskyt má podoba vodeřít – soustřeďuje se téměř výhradně do oblasti svč., přesahy do nář. střč. a čes.-mor. (na pomezí nářečních oblastí) jsou řídké. Nejmenší areál vytváří podoba kre, užívá se jí pouze v sev. a sv. části svč. nářeční oblasti.

O stálosti sledovaného jevu svědčí skutečnost, že výslovnost zrona byla zapsána v mluvě všech měst ležících ve vymezeném areálu – s výjimkou pohraničního Trutnova. K tomuto širokému zeměpisnému rozšíření přispívá i fakt, že výslovnost zrona se do značné míry lexikalizovala. Běžně byla zaznamenávána také v lokalitách zahraničních.

4    —