ČJA 5

306      a) žádný (2387)

b) jednou (2424)

ve dne (ČJA 4, 78)

1    M         a)  žádný

     žánný

     žáný

b) jennou

     jenou

2                 Výskyt gemináty nn na místě původního dn byl sledován u položek žádnýjednou. Zdvojená hláska bývá v těchto případech často zjednodušována (žáný, jenou).

3                 Pro Čechy je charakteristická zjednodušená obměna žáný. Vzhledem k jejímu značnému územnímu rozšíření se dá předpokládat, že k ní přispěla i méně pečlivá výslovnost, zvláště při rychlejším tempu řeči. Objevuje se především v rozsáhlém areálu zabírajícím téměř celou svč. nář. oblast (s přesahy přes sev. úsek nářečí čm. až na záp. Boskovicko) a záp. a vých. části nář. střč. (s přesahy na Jindřichohradecko). Běžná je i v záp. části nářečí jzč. Vyskytuje se obvykle v dubletě s podobou žádný, které se užívá na Moravě (pro Slezsko je typický zde nesledovaný jmenný tvar žaden).

Podoba jenou se objevila soustředěněji v Poohří, ojediněle pak v Podkrkonoší a na Náchodsku s Kladskem.

Nářeční výslovnost s geminátou nn (žánný a také jennou) byla zapsána při okrajích svč. nářečí (v širším Podkrkonoší s Podještědím, na Náchodsku s Kladskem, v Podorlicku a na Hlinecku). Z dvojice žánnýjennou je tu podoba jennou snad o něco frekventovanější. Forma žánný byla ojediněle zachycena i mimo tento popsaný areál – v sz. části nářečí střč.

Situace ve městech se nezkoumala.

4    —


5    a)   žánej Ju 2

b)   jennou Ju 2


7                 Dokladem, že ke zkoumaným hláskovým změnám dochází v archaické vrstvě nářečí i na mezislovním předělu, je spojení ve nne (< ve dne), které však bylo zachyceno pouze v bodech 101, 106, 113, 116 a 129 (tedy v Podkrkonoší a Podještědí a na širším Náchodsku).