ČJA 5
306 a) žádný (2387)
b) jednou (2424)
ve dne (ČJA 4, 78)
1 M a) žádný
žánný
žáný
b) jennou
jenou
2 Výskyt gemináty nn na místě původního dn byl sledován u položek žádný a jednou. Zdvojená hláska bývá v těchto případech často zjednodušována (žáný, jenou).
3 Pro Čechy je charakteristická zjednodušená obměna žáný. Vzhledem k jejímu značnému územnímu rozšíření se dá předpokládat, že k ní přispěla i méně pečlivá výslovnost, zvláště při rychlejším tempu řeči. Objevuje se především v rozsáhlém areálu zabírajícím téměř celou svč. nář. oblast (s přesahy přes sev. úsek nářečí čm. až na záp. Boskovicko) a záp. a vých. části nář. střč. (s přesahy na Jindřichohradecko). Běžná je i v záp. části nářečí jzč. Vyskytuje se obvykle v dubletě s podobou žádný, které se užívá na Moravě (pro Slezsko je typický zde nesledovaný jmenný tvar žaden).
Podoba jenou se objevila soustředěněji v Poohří, ojediněle pak v Podkrkonoší a na Náchodsku s Kladskem.
Nářeční výslovnost s geminátou nn (žánný a také jennou) byla zapsána při okrajích svč. nářečí (v širším Podkrkonoší s Podještědím, na Náchodsku s Kladskem, v Podorlicku a na Hlinecku). Z dvojice žánný a jennou je tu podoba jennou snad o něco frekventovanější. Forma žánný byla ojediněle zachycena i mimo tento popsaný areál – v sz. části nářečí střč.
Situace ve městech se nezkoumala.
4 —
5 a) žánej Ju 2
b) jennou Ju 2
7 Dokladem, že ke zkoumaným hláskovým změnám dochází v archaické vrstvě nářečí i na mezislovním předělu, je spojení ve nne (< ve dne), které však bylo zachyceno pouze v bodech 101, 106, 113, 116 a 129 (tedy v Podkrkonoší a Podještědí a na širším Náchodsku).
Bá