ČJA 5

303      a) seďte imp. (1724)

b) zaplaťte imp. (1965)

c) buďte imp. (2482)

spad dolů (2219)

hrabat seno (2220)

1    M         a)  sejte

b) zaplajte

c)  bujte

2                 Mapa pozitivně zachycuje disimilovanou výslovnost dvou závěrových zubnic na morfologickém švu v imperativních tvarech 2. os. pl. seďte, zaplaťte, buďte. Nářeční podoby sejte, zaplajte, bujte jsou kartografovány v jednom společném makroareálu znázorňujícím jejich maximální výskyt (zde se jich užívá zpravidla nedubletně). Mapovány byly i přesahy jednotlivých podob na ostatním území (užívané obvykle v dubletě s podobou existující ve spis. jazyce).

3                 Disimilovaná výslovnost dvou závěrových zubnic je ve zkoumaných případech typická pro celou jz. polovinu Čech (nář. jzč. s přesahem do jz. části nářečí střč.). Mimo tento areál se nejčastěji užívá obměna bujte, byla zaznamenána především v oblasti střč. s přesahem na Mladoboleslavsko a Královéhradecko; podoby sejtezaplajte jsou o něco řidší, vyskytují se ještě ve vých. části střč. nářečí, odkud zasahují do přilehlých úseků nář. jzč. a dále do jižní části oblasti čm. a na Znojemsko. Zachyceny byly i na sev. Boskovicku a na Zábřežsku.

Města s tradičním osídlením (uvnitř makroareálu disimilovaných podob) se shodují se svým vesnickým okolím, ve městech pohraničních se tento jev nevyskytuje.

4    —

5    —

7                 Mezislovní disimilace ve skupinách dvou závěrových hlásek (spad dolů 2219) a závěrové + sykavky (hrabat seno 2220) se samostatně nezpracovávaly; nář. podoby spaj dolů a hrabaj seno jsou typické především pro nářečí jzč. s řidšími přesahy do sousedních oblastí. Podobná disimilovaná spojení byla zapsána i mezi českými obyvateli v Rumunsku, konkrétně v b. Ru 2 (aj dá pokoj, aj ťe pošle, aj ce de najist).