ČJA 5

302      a) proč ženeš (2218)

b) pros za nás (2215)

přes řeku (2217)

1    M         a)  proj ženeš (též 304, 607, 646, 652, 654)

b) proj za nás

2                 Na mapě jsou zakresleny dva areály postihující výsledky nářeční disimilace sykavek, a to jednak na styku afrikáty a sykavky (proj ženeš), jednak v ustáleném spojení proj za nás ‚pros za nás‘.

3                 Spojení proj ženeš se užívá téměř všude v jižní části jzč. nářečí, s výjimkou sz. cípu jč. oblasti a jejích drobnějších okrajových úseků. Vymezený jč. region přesahuje nejvýrazněji na východě, do přechod. nář. čes.-mor., odkud místy zasahuje do nář. střm.; drobné přesahy byly zachyceny i v nář. střč. a v oblasti zč.

Podoba proj za nás vytváří rozsáhlý areál na jihu Čech s přesahem na jižní Klatovsko a Domažlicko, dále do centrálního a jižního úseku přechod. nářečí čes.-mor. a do záp. části nářečí střm. V odděleném ostrůvku byla zachycena též na Zábřežsku, užívá se jí rovněž ve Slezsku, zvl. na vých. Opavsku s Příborskem a v přechod. nářečích česko-polských.

Obě podoby se v nestejné míře vyskytují v městské mluvě, spojení proj ženeš bylo zachyceno pouze v Táboře a v Č. Budějovicích, spojení proj za nás pak ve většině jč. měst, s výjimkou měst pohraničních.

4    —

5    a)   —

 

b)   proj za nás Ru 3

7                 Při výzkumu se sledovala disimilace také ve skupení sykavka + hláska ř (u položky přes řeku 2217). Podoba přej řeku vytváří souvislý areál téměř v celé jč. nářeční oblasti (s výjimkou širokého Jindřichohradecka s Telčskem), oddělené ostrovy pak v jižní a střední části nář. čes.-mor. s přesahem na sev. Znojemsko.

Bá