30        cizí nom. sg. m. (ČJA 5, 19b)

1    M         cizí (czi, cezi, cuzí, cuzý, cuzy, cudzy)

cizi

cyzý

cuzy

cizej — cízej

2                 Diftong -ej po sykavce z v slově cizí souvisí s diftongizací samohlásky í jen volně: Forma cizej není totiž výsledkem hláskoslovného procesu í > ej, ale analogického vyrovnávání podle adjektiv tvrdého typu mladej. Nelze však nevidět i jistou souvislost se změnou -zí- > -zej-, podoba cizej se vyskytuje především tam, kde jsou běžně podoby na -ej (srov. např. ČJA 5, 28 vozík, ČJA 5, 29 zítra).

Na mapě nepostihujeme rozšíření nepřehlasovaných podob ci- × cu- (srov. ČJA 5, 19b cizí), ani výslovnost splynuliny dz (cuzí × cudzí, viz ČJA 5, 214b), ani střm. změnu krátkého i po souhlásce c v  (czi), srov. ČJA 5, 50a laciný, ani znojemskou redukci (cəzi), viz ČJA 5, 74a silnice. Šrafováním jsme však vyznačili výskyt dlouženého kořenného í (cízej).

3                 Podoba cizej dominuje v celé sev. polovině Čech, na okrajích této rozsáhlé oblasti většinou v dubletě s podobou cizí. Dále vytváří ještě dva menší areály v jzč. nářečích, a to na Plzeňsku a Strakonicku a odděleně v úzkém pruhu na Českobudějovicku. V těchto enklávách je vždy jen dubletně vedle podoby cizí.

Na ostatním území je podoba cizí, ve dvou oblastech střm. nářečí s pravidelným krácením samohlásky í v obměně cizi, na Valašsku v podobě cyzý, ve Slezsku v obměně cuzy.

Varianty kořenného ci- pomíjíme, zakreslili jsme jen výjimečnou obměnu cízej. Ta zabírá nemalou oblast vých. Královéhradecka a sev. Vysokomýtska.