295      a) sebrat (1659)

b) sešit (35)

sežrat (ČJA 5, 267)

(je/máme) semleto (ČJA 4, 416)

1    M         a)  sebrat

     zebrat

b) zešit

2                 Mapa zachycuje rozdíly v předponovém se- u dvou výrazů, a to u slovesa sebrat a u substantiva sešit (odvozeno od slovesa sešít). Zjištěné nář. diference se omezují na dvojici se- × ze-.

V případě nář. rozdílu sešit × zešit je izoglosou vymezen výskyt varianty zešit.

Předpona se-, shodná se spisovným jazykem, je u obou výrazů původní a vyjadřuje prostorový význam směřování dohromady. Na části území se vyskytuje v hláskové obměně ze-, a splývá tak s předponou jinou, s původním prefixem ze-.

Příčiny nář. splynutí se- a ze- spočívají zřejmě ve společném významovém rysu obou předpon (rysu rezultativnosti, srov. Šlosar, 1981, s. 91). Nevylučujeme ani, že jejich splývání mohly podpořit asimilační znělostní tendence.

3                 Mapa zobrazuje diferenci sebrat × zebrat jako protiklad česko-moravský. Výrazně zeměpisně vymezena je však jen podoba sebrat: užívá se jí pouze v nářečích na území Čech, východní hranici jejího výskytu tvoří bývalá zemská hranice.

Oblastí předpony ze- je území na východ od této linie. Obměna zebrat se však vyskytuje i v nářečích Čech, a to vždy jako podoba dubletní. Soustředěněji se objevuje zejména v pruhu území vymezeném městy Praha – Vysoké Mýto, na vých. okraji jzč. nář., zachycena byla též v lounském úseku a na širokém Náchodsku.

Výskyt dialektismu zešit je výrazně menší, než je tomu u varianty zebrat. Omezuje se pouze na vých. část zkoumaného území. Záp. oblast jeho výskytu vymezuje linie, jež probíhá od severu podél bývalé zemské hranice a u Nového Města na Moravě se stáčí jv. směrem k Mikulovu. V mikroareálu na Znojemsku byl zachycen dubletně. Menší rozsah obměny ze- pravděpodobně souvisí s působením spisovného jazyka ve školní výuce.

Stav ve městech se shoduje se situací ve venkovském okolí, v mluvě měst se v oblasti nář. ze- uplatňuje – zejména v severomoravském pohraničí – spisovná předpona se-.