292      a) shnít (1098)

b) shora (ČJA 2-150)

shánět (1982)

shodit (731)

1    M         a)  schňít

     zhňít

b) schora

     zhora

2                 Mapa zachycuje rozdíly ve výslovnosti skupiny sh- ve slovech shnít a shora, tj. dvojice schnít × zhnít a schora × zhora. Podoba schora zároveň reprezentuje i další případy asimilované výslovnosti sch-, jako např. schura, otschora, odeschora, otschůra, zeschůry, otschůry, zeschora, schůry – a je dokladem asimilace progresivní.

3                 Opozice schnít × zhnít se řadí k známým česko-moravským protikladům: v Čechách převládá progresivní asimilace (schnít), na Moravě asimilace regresivní (zhnít). Izoglosa dělící oba areály probíhá přibližně v linii čes.-mor. hranice, na jihu pak přičleňuje k Čechám celé Třebíčsko a Znojemsko. V Čechách byla podoba zhnít zapsána jen ve dvou menších areálech, a to v Poohří a na širším Domažlicku. Městská mluva se shoduje se svým vesnickým okolím.

Asimilovaná výslovnost typu schora byla zachycena na mnohem menším území než podoba schnít. Je příznačná především pro sz. část nářečí svč., pro Posázaví a Povltaví. I na tomto území však funguje jako nářeční dubleta k podobě zhora, která je běžná po celých Čechách, včetně městské mluvy. Na Moravě (s přechod. nářečími čes.-mor.) a ve Slezsku se v tomto významu užívá zde nemapovaný lexém zvrchu.

4    —