ČJA 5
288 a) v autě (2163)
b) k matce (2159)
k vodě (2160)
k autu (2162)
1 M a) f auťe
v auťe
b) k matce
g matce
2 Mapa zobrazuje výslovnostní dublety předložkových spojení v autě × f autě a k matce × g matce. Spojení s neznělou předložkou (f autě) může být přitom vysloveno jak s rázem, tak i bez něho, spojení s předložkou znělou (v autě) pouze bez rázu. Výzkum tuto skutečnost nepostihoval. K předložce v srov. ČJA 5, 323.
3 Výslovnost v autě byla zachycena v oblasti svč. (s výjimkou Královéhradecka) a ve vých. části nář. střč., odkud přesahuje až na Slavonicko. Souvislý areál vytváří v jižním úseku nářečí jzč. a odděleně pak v celé vých. polovině Moravy a ve Slezsku. Varianta f autě se vyskytuje v záp. části nář. střč. (s výběžkem až k Hradci Králové) a ve většině nář. jzč. Typická je rovněž pro záp. polovinu nářečí střm. s nářečími čm.
Podoby k matce se užívá takřka po celých Čechách a na záp. polovině Moravy, v menších úsecích pak i jinde (v jižní a vých. části nář. vm. a také v přechod. nář. česko-polských a v sev. okrajích Slezska). Obměna g matce je typická hlavně pro vých. část nář. střm., pro sev. a centrální oblast vm. a větší část Slezska. V Čechách byla zachycena častěji na Strakonicku, roztroušeně pak i jinde (v nář. jzč. a střm.).
V městské mluvě převládá výslovnost f autě a k matce, proniká i do areálů, v nichž se v tradiční mluvě vyslovuje předložka zněle.
4 —
5 a) f autobusu Po 1 — f uchu Ju 2 — f Americe Ju 4 — f auťe Ru 3 — v Americe Ju 1, 5 — v uchu Ju 2 — v Áziji Ju 4 — v auťe Ju 7 — v autó Ru 5
b) k máme Po 1 — k mace Ju 2, Ru 3 — k mame Ju 7
— k mámňe
Ru 2 — k ňemu Ju 4 — g mame Ju 7 — g mamce Ru 5
7 Přibližně stejný zeměpisný rozsah jako východní areál podoby g matce mají i zde nemapovaná předložková spojení g vodě a g autu. Na většině území českého nár. jazyka převládá v tomto případě výslovnost neznělé předložky, tedy k vodě a k autu, výslovnost g vodě byla obvykle jako dubletní zapsána místy také v nář. jzč., častěji na širším Strakonicku.
Bá