282      skřivan (1447)

1    M         křivan (křivánek)

                   skřivan (skřivánek, skřevan, skřevánek)

                   škřivan (škřivánek)

N          škrobanek 801, 807, 810, 811, 81, škobranek 808, 820–822, 827, škovranek 819, 823, škovrunek 830–836

2                 Mapa zachycuje odsouvání sykavky ve skupení skř- u slova zvukomalebného původu skřivan (od *skvir-). Zároveň sleduje přizpůsobení artikulačního místa první hlásky k druhé sk > šk (skřivan > škřivan), srov. ČJA 5, 283.

Větší část tradičních slezských nářečí se liší výrazy od základu *skvor- (škovranek, škrobanek, škobranek…). Tyto výrazy na mapě neevidujeme.

Jako základní pojmenování vystupuje v nářečích obvykle formální deminutivum skřivánek, méně frekventovaný je výraz skřivan. Rozdíl mezi těmito slovotvornými variantami na mapě nesledujeme, uvádíme jen variantu skřivan.

Nesledujeme ani vcelku pravidelnou změnu ři > ře (skřevan), která byla provedena v centrálním úseku střm. dialektů, srov. ČJA 5, 52.

3                 Větší část zkoumaného území pokrývá forma skřivan. Ta se vyskytuje většinou jako dubletní i na teritoriu s variantou křivan a pak důsledně ve všech městech. Obměna křivan tvoří celek v širokém okrajovém pásu záp. a jz. Čech s dosahem na Táborsko a na vých. okraj Českobudějovicka. Mikroareál vytváří také mezi Znojmem a Slavonicemi, porůznu se vyskytuje jako dubleta ještě sz. od Brna a na Novoměstsku.

Ve vm. dialektech (zvl. na Vsetínsku a na Uherskobrodsku) byla zaznamenána také forma škřivan.