ČJA 5

280      a) třešně (ČJA 2, 3)

b) přeslička (ČJA 2, 115)

střízlík (ČJA 2, 36, ČJA 5, 25)

1    M         a)  třešňe (třešňa)

     střešňe (střešňa)

     křešně

     čerešňe 755

b) střaslica (střaslena, střáslavec)

2                 Sledují se varianty skupení × stř, v případě výrazu třešně také disimilační formy s kř-. Většina záznamů jsou pl. podoby.

Skupina stř-, popř. tř- se u slova třešně vyvinula z *čeršьnja. Z této podoby je obměna čerešně, po metatezi črešně, po vzniku souhlásky ř čřešně. Slovo bylo obtížně vyslovitelné, proto se zjednodušilo (čř > ) v třešně. Podoba střešně by pak mohla být analogická podle jiných případů s náležitým skupením stř-. Varianta třešně se naopak mohla uchovat vlivem ostatních výrazů bez počátečního s- (srov. např. třecha, třílet).

Pro záp. Čechy je charakteristický lexém višně, pro záp. Opavsko hamlary; tyto výrazy ovšem nevypovídají nic o sledovaném hláskoslovném problému. Protože se vedle nich běžně vyskytují i sledované podoby střešně, třešně, oblasti s výskytem těchto odlišných lexémů jsme na mapě nezakreslili; přesné vymezení viz ČJA 2, 3.

Na malé oblasti se přeslička nazývá střaslica (střaslena). Psl. *pręslica přikloněním k slovesu třást dalo vzniknout formě třaslica. Počáteční skupení stř- je výsledkem analogie podle slov s náležitým náslovným stř-, popř. výsledkem adideace k dokonavému tvaru slovesa střást.

3                 Hlavní izoglosa mezi podobami třešněstřešně probíhá zhruba podle staré zemské hranice, od Jihlavy se stáčí více k východu přímo na Slavonice. Forma střešně charakterizuje moravská nářečí, třešně nářečí v Čechách. Podoba střešně vytváří ještě mikroareál na Českobudějovicku, naopak podoba třešně se dokládá i z vých. slezské podskupiny. Celkový zeměpisný obraz dotváří menší areál formy křešně. Ten se nachází na širším Klatovsku s Chodskem.

Hláskoslovná varianta střaslica tvoří malou oblast na střední Moravě zhruba mezi Prostějovem a Kyjovem.


4    a)   střešně  stč. střešně, Jg, SSJČ nář.

      třešně  stč. třešně, Jg, SSJČ, pol. zast. trześnia, hluž. třěšnje

 

b)   —


5    a)   třešňe Po 1, Ju 1–6, Ru 1–4 — střešňa Ju 6, 7, Ru 4

 

b)   —


7                 Zjednodušování souhláskové skupiny stř- lze zčásti sledovat také na slově střízlík. Protože se uvedený výraz vyskytuje pouze na záp. části teritoria českých dialektů, můžeme jen konstatovat, že zde má většinou podobu třizlík (nezřídka však jako dubletní vedle novější varianty střizlík a vedle jiných tradičních pojmenování, např. vedle slov králíček, paleček, srov. ČJA 2, 36). Stručně shrnuto – varianta třizlík se vyskytuje v jzč. dialektech (bez Českobudějovicka) a na záp. a sev. okrajích Čech.

Bh