279      a) střevo (515)

b) střílet (ČJA 4-347)

c) sestřenice (1825)

stříbrný (565)

1    M         a)  střevo

     třevo

     čevo — čerevo 755

b) třílet

     chtřílet 310, 440, 443, 452

c)  setřenice 239, 240, 331

2                 Sledovalo se odsouvání souhlásky s- ze skupiny stř- na počátku i uprostřed slova.

U slova střevo sledujeme vývoj pův. črě- < *čer-. Jak jsme již uvedli, skupina čr- se disimilací změnila v tř-, ta se pak analogií podle ostatních slov s náležitým náslovným stř- změnila v stř-, srov. dále též stříbrný. Dochovaná dnešní forma třevo mohla by tedy být výsledkem uvedeného disimilačního procesu a ukazovat na starší vývojové stadium, avšak vzhledem k tomu, že se dokládá v podstatě ze stejného teritoria jako většina ostatních případů s odsunutou sykavkou (např. třecha, tříká), soudíme, že i ona vznikla v důsledku procesu analogie, tedy črěvo > třevo > střevo > třevo. Pokud by varianta třevo byla opravdu původní a starobylá, pak se na daném teritoriu uchovala právě v souvislosti s tvary jako třecha, třída atd.

Na zvláštní vývoj pův. skupiny čr- ukazuje jednak zcela ojediněle se vyskytující forma čerevo, jednak slezské, patrně asimilací vzniklé čevo.

Vedle obměny třílet byla zjištěna také forma chtřílet. Ta vznikla disimilací místa artikulace. Změna stř > chtř je v našem materiálu doložena jen naprosto ojediněle. Starší literatura přináší z Čech na uvedenou změnu více příkladů, např. slova jechtřáb, chtředa, sechtřenice, chtřevíc.

Fakt, že se izoglosy tř × stř u jednotlivých výrazů málo shodují (a navíc jsou málo plynulé) a že se obě podoby vyskytují běžně vedle sebe, svědčí snad o tom, že sledovaný jev je na poměrně rychlém ústupu.

3                 Podoba střevo je dominantní na celém zkoumaném území, jen na Opavsku a Hlučínsku se obvykle vedle ní vyskytuje též obměna čevo. Varianta čerevo je doložena pouze ze sev. úseku kopaničářských nářečí. Obměna třevo byla zachycena v jzč. a střč. nářečích, protože však byla položka zkoumána v Čechách na opěrné síti, spokojujeme se zakreslením pomocí značek. Její zeměpisné vymezení je tedy podáno pouze přibližně.

Forma třílet je omezena na část Čech, přitom se uplatňuje vždy jako dubletní. Soustřeďuje se spíš do záp. poloviny Čech (podobně jako je tomu u varianty třecha); oblast jejího výskytu je málo kompaktní.

Disimilací vzniklá varianta chtřílet je doložena jen ze čtyř lokalit z již. a vých. okraje jzč. nářečí.

Dokladů na zjednodušení souhláskové skupiny uprostřed slova (setřenice) je poskrovnu a nevytvářejí žádný kompaktní územní celek; všechny pocházejí ze záp. poloviny Čech.