277      hřib (1340)

1    M         hřib, hříbek

řib, říbek

2                 Vcelku dobře lze sledovat zánik souhlásky h ve skupině hř- na slově hřib. Jistě tu není na překážku fakt, že vedle uvedené formy je na velké části území pouze slovotvorná obměna hříbek (její nář. hláskoslovné obměny na mapě nesledujeme). Je třeba však počítat s tím, že se (obvykle vedle sledovaného výrazu) na větších nebo menších areálech vyskytují též jiné lexémy (pravák, doubravník, běloch, kameňák, tvrzík, bukovák aj.).

3                 Oblast se zachováním skupení hř- je mimořádně rozsáhlá. Zahrnuje jz. polovinu Čech a v podstatě celou Moravu a Slezsko. Forma řib vytváří areál zahrnující svč. nářečí s přesahem zejména do vých. části střč. dialektů, vyskytuje se také na úzkém okraji záp. Čech. Většinou jako dubleta se dokládá rovněž z již. Českobudějovicka.

4    hřib  stč., Jg, SSJČ, sloven. hríb, pol. grzyb, hluž. hrib

5    hřib Ju 7 — hříb Ru 4 — hříbek Ju 2 — říb Po 1, Ju 1 — říbek Ju 2, 3, Ru 3

Bh