27        cícha (283)

1    M         cícha

cicha

cýcha

cycha

cejcha (též 704, 713)

cecha

2                 Položka je zařazena k diftongizaci samohlásky í zcela volně. Na nář. slově cizího původu cícha ,povlak na peřinu‘ sledujeme různé samohlásky odpovídající něm. diftongu (něm. Zieche). Podoby s diftongem ej tu nemusejí být výsledkem výše probírané změny. Svědčí o tom zejména její zcela odlišné rozšíření a zejména výskyt varianty cejcha i ve Slezsku, kde je jinak diftong ej naprosto ojedinělý. Snaha vyhnout se této dvojhlásce vedla ostatně na části slezského území ke vzniku varianty cecha. Na mapě postihujeme i pravidelné regionální obměny ci-, cý-, cy-.

3                 Svč. a strč. nářečí a záp. úsek jzč. nářečí se vyděluje podobou cejcha (na pomezí mezi střč. a jzč. dialekty je tato varianta často jako dubletní vedle podoby cícha). Odděleně se varianta cejcha vyskytuje ještě v záp. podskupině slezských nářečí.

Na ostatním teritoriu jsou podoby nediftongizované a pravidelně hláskoslovně modifikované. Podoba cícha zabírá větší část jzč. nářečí a v návaznosti pak pruh obcí od Nového Města na Moravě k Brnu a již. úsek vm. nářečí s Holešovskem. Zkrácená obměna cicha pokrývá již. a centrální úsek střm. nářečí. Varianta cýcha je charakteristická pro širší Valašsko, podoba cycha pro vých. a již. oblast slez. dialektů.

Varianta cecha charakterizuje nářečí na mikroareálu vých. Hlučínska a lokality záp. a již. od Ostravy.