ČJA 5
268 škubat (959)
1 M šklubat (též 817, škłbať 726, 742)
škubat
2 Na rozdíl od předcházejích případů je souhláska l u slova šklubat vsunuta mezi souhlásku a samohlásku. Podle Machka jde tady o souhlásku „zesilovací“ (snad podle dlubat nebo klovat).
3 Podoba šklubat pokrývá v podstatě celá střm. nářečí, dále sev. část přechod. čm. dialektů a vých. úsek svč. nářečí (Podorlicko). Na ostatním území je jen podoba škubat, shodná se spis. jazykem. Z vm. nářečí pochází i vzácně zapsaná varianta škłbať.
4 škubat stč., Jg, SSJČ, sloven., pol. a hluž. skubać
šklubat stč., Jg i sklubat, SSJČ zast. a nář., sloven. šklbať
5 škubat Ju 2, 3, 5–7, Ru 2, 3, 5 — šklubat Po 1, Ju 1, 2, 4, Ru 4
Bh