ČJA 5

268      škubat (959)

1    M         šklubat (též 817, škłbať 726, 742)

škubat

2                 Na rozdíl od předcházejích případů je souhláska l u slova šklubat vsunuta mezi souhlásku a samohlásku. Podle Machka jde tady o souhlásku „zesilovací“ (snad podle dlubat nebo klovat).

3                 Podoba šklubat pokrývá v podstatě celá střm. nářečí, dále sev. část přechod. čm. dialektů a vých. úsek svč. nářečí (Podorlicko). Na ostatním území je jen podoba škubat, shodná se spis. jazykem. Z vm. nářečí pochází i vzácně zapsaná varianta škłbať.


4    škubat  stč., Jg, SSJČ, sloven., pol. a hluž. skubać

 

šklubat  stč., Jg i sklubat, SSJČ zast. a nář., sloven. šklbať


5    škubat Ju 2, 3, 5–7, Ru 2, 3, 5 — šklubat Po 1, Ju 1, 2, 4, Ru 4

Bh