ČJA 5
267 sežrat (912)
1 M zežhrat
zežrat — sežrat — sežrát
2 Vedle vsouvání souhlásky -h- (sežhrat) sledujeme zde další nář. diference, a to varianty se znělou souhláskou v předponě – zežrat (o nich srov. též ČJA 4, 416 (je/máme) (se)mleto perf. a ČJA 5, 295a sebrat) a podobu se zdlouženou kmenovou samohláskou (sežrát).
Vyskytuje-li se varianta zežhrat jako dubletní vedle formy zežrat, pak mívá expresivní odstín.
3 Forma zežhrat pokrývá v podstatě celá vm. nářečí a přesahuje do frenštátské podskupiny slez. dialektů, dále na vých. okraj střm. nářečí, výběžkem zasahuje do oblasti záp. od Brna a jv. od Boskovic.
Izoglosa forem zežrat × sežrat sleduje bývalou zemskou čes.-mor. hranici. Obměna sežrát je omezena na Chodsko.
4 sežrat stč., Jg, SSJČ
zežrat Jg, sloven. zožrať, pol. zeżreć, hluž. zežrać
5 sežrat Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — zežrat Ju 4, 6, Ru 5 — zežhrať Ju 7
Bh