2                 Vsouvání hlásky d u slova zdralý je patrně výsledkem přechodu artikulace mezi dvěma souhláskami, není však vyloučeno, že tento proces byl navíc podporován adideací k slovu zdravý. V pruhu přechod. nářečí českopolských odpovídá skupení zr- skupina zř-; i v ní došlo k vsouvání hlásky d.

Vsouvání souhlásky d v slově zrovna ukazuje jednoznačně na jeho fonetické příčiny, viz výše. Na mapě znázorňujeme pozitivně pouze podobu zdrovna.

3                 Výslovnost zdralý zabírá poměrně rozsáhlé území. Pokrývá sev. a vých. okraj Čech, na Moravě navazuje výběžkem od Šumperku k Boskovicům a až téměř k Novému Městu na Moravě, nejdůsledněji se dokládá ze slezských dialektů. Odděleně se ještě vyskytuje na samém jz. okraji jzč. nářečí (Pošumaví).

Jak už bylo uvedeno, v pruhu přechod. dialektů česko-polských s malým přesahem do vých. podskupiny slez. dialektů je skupení zdř-: zdřaly.

Areál výskytu varianty zdrovna se nachází v jzč. dialektech, a to v pásu od Příbramě k Českým Budějovicům. Na ostatním území je jen forma zrovna.

4    a)   zralý  stč., Jg, sloven. zrelý, pol. dojrzały

b)   —

5    a)   zralej Ju 3, 5, Ru 3, 4 — zralí Ju 1, 2, 6 — zrałý Ju 7 — zdrali Ju 1, 6       — zdrali Po 1, Ju 2

b)   —

7                 Na vsouvání souhlásky d ukazují též slova zdřidlo, zdřudlo ‚pramen‘, srov. ČJA 2, 132. Výskyt těchto forem se zcela kryje s variantou zdřaly, viz výše.

Bh