265      ponrava (1395)

1    M         -nr-:     ponrava, panrava, panráb, panrav, konrava, konrát, kunrát

-ndr-:   pondrava, pandrava, pandrav, pandrak, pandráb, pandrab, kondrava, kondráb, kondrák, kondrát,
kondravec, kundrava, kundraba, kundrát

N          (bílý) červ, larva

2                 K případům se vsouváním souhlásky d mezi dvě souhlásky, z nichž druhá je kmitavé r, patří nář. pojmenování larvy chrousta, spis. ponrava. Nářeční označení jsou četná a bohatě hláskoslovně obměňovaná. Jejich základem je patrně *po-norv-ьje ‚to, co žije po norvách, tj. v buňkách, tedy larvy včel‘ (Machek). Hojným hláskovým obměnám přál fakt, že slovo bylo etymologicky neprůhledné. Vsouvání souhlásky -d- souvisí s přechodem od artikulace jedné hlásky k druhé, viz výše.

Nář. pojmenování pro ponravu vykazují rovněž rozdíly lexikální (např. červ × larva) a slovotvorné, popř. v typu pojmenování (např. bílý červ × červ; kundrát × kundravec × pandráb × pandrák). My jsme se zaměřili na ty výrazy, které dokládají vsouvání souhlásky, a na výrazy bez vsunuté souhlásky, které tedy ukazují na střídání skupení souhlásek -ndr- × -nr-. Na mapě jsou oblasti s tímto hláskoslovným jevem vyznačeny šrafováním.

Starší tradiční označení jsou dnes nezřídka nahrazována výrazem ponrava, shodným se spis. jazykem. Častým jevem je dubletnost i tripletnost pojmenování. Pro značné přetížení mapy jsme tuto variantnost nepostihovali, obraz na mapě je tedy zjednodušený.

3                 Výrazy se vsunutou souhláskou -d- pokrývají širokou oblast střč. a svč. nářečí (kromě svč. okrajů a vých. Ledečska), na Moravě široký střední pruh střm. nářečí (bez jz. a sev. okrajů), dále vm. nářečí (kromě záp. Vsetínska a Lipnicka). Ve Slezsku převažují tvary se skupením -ndr- jen v záp. podskupině a v přechod. nářečích česko-polských.

Jzč. dialekty s menším přesahem na jz. cíp Moravy a vých. podskupina slez. nářečí se vyčleňují jinými lexémy (červ, larva).