ČJA 5
264 hedvábný (573)
jetel (ČJA 3, 108, ČJA 5, 3a)
1 M hedvábný
hedbábný
hedbávný — jedbovny
2 Slovo hedvábný je odvozeno od přejatého subst. hedvábí. U tohoto adjektiva došlo jednak k vzájemnému přesmyku retnic (hedvábný > hedbávný), jednak k následné spodobě (stejnění) hlásek (hedbávný > hedbábný). Na značném území se realizovala změna d > r (hedbávný > herbávný); o té pojednává samostatná kapitola (viz ČJA 5, 327), proto ji zde neregistrujeme.
U okrajové slezské varianty jedbovný byla souhláska h (která v přechod. česko-polských dialektech neexistovala) nahrazena v návaznosti na polštinu souhláskou j, samohláska o je pravidelnou střídnicí za dlouhé á, srov. ČJA 5, 69.
3 Metateze retnic nastala na větší části zkoumaného území. Forma hedbávný pokrývá jz. polovinu Čech a celou Moravu (v Čechách má většinou podobu herbávnej). Varianta hedbábný (v Čechách v obměně herbábnej) je charakteristická pro svč. nářečí (bez jejich vých. okraje) a pro střč. dialekty (bez jejich jz. okrajového pruhu) s přesahem až na Táborsko.
Podoba hedvábný, shodná se spisovným jazykem, se obvykle jako dubletní dokládá jen z Čech (zde opět i v obměně hervábnej) a z jz. cípu Moravy. Jinde je spíš výjimečná. Vých. hranice tohoto dubletního výskytu uvedené formy probíhá zhruba od Svitav k Novému Městu na Moravě a k Jihlavě a pak přímo na jih k Slavonicím. Obměna jedbovny zabírá pruh přechod. nářečí česko-polských.
4 hedbábný stč.
hedbávný stč., Jg, SSJČ zastar.
hedvábný stč., Jg, SSJČ, sloven. hodvábny
jedbovny pol. jedwabny
5 hedvábní Ju 6, Ru 2, 4 — hedvábnej Ju 2, 3 — hedbávní Ru 5 — hedbávnej Ru 3 — hervábní Ju 2, Ru 2 — hervábnej Ju 3 — herbábni Po 1, Ju 2 — herbábnej Ju 1, 3, 4, Ru 4 — hirbavní Ju 5 — hrbávnej Ru 3
7 Mezi změny, které plynou z hláskového složení slova samého, řadí se také anticipace hlásky l v slově jeltel (z jetel). Disimilací se tato souhláska měnila v r: jertel. Uvedená forma je charakteristická pro Doudlebsko, viz ČJA 3, 108.
Bh