264      hedvábný (573)

jetel (ČJA 3, 108, ČJA 5, 3a)

1    M         hedvábný

hedbábný

hedbávný — jedbovny

2                 Slovo hedvábný je odvozeno od přejatého subst. hedvábí. U tohoto adjektiva došlo jednak k vzájemnému přesmyku retnic (hedvábný > hedbávný), jednak k následné spodobě (stejnění) hlásek (hedbávný > hedbábný). Na značném území se realizovala změna d > r (hedbávný > herbávný); o té pojednává samostatná kapitola (viz ČJA 5, 327), proto ji zde neregistrujeme.

U okrajové slezské varianty jedbovný byla souhláska h (která v přechod. česko-polských dialektech neexistovala) nahrazena v návaznosti na polštinu souhláskou j, samohláska o je pravidelnou střídnicí za dlouhé á, srov. ČJA 5, 69.

3                 Metateze retnic nastala na větší části zkoumaného území. Forma hedbávný pokrývá jz. polovinu Čech a celou Moravu (v Čechách má většinou podobu herbávnej). Varianta hedbábný (v Čechách v obměně herbábnej) je charakteristická pro svč. nářečí (bez jejich vých. okraje) a pro střč. dialekty (bez jejich jz. okrajového pruhu) s přesahem až na Táborsko.

Podoba hedvábný, shodná se spisovným jazykem, se obvykle jako dubletní dokládá jen z Čech (zde opět i v obměně hervábnej) a z jz. cípu Moravy. Jinde je spíš výjimečná. Vých. hranice tohoto dubletního výskytu uvedené formy probíhá zhruba od Svitav k Novému Městu na Moravě a k Jihlavě a pak přímo na jih k Slavonicím. Obměna jedbovny zabírá pruh přechod. nářečí česko-polských.