ČJA 5

258      a) okno (157)

b) ovoce (1154) — mapa s. 373

obec (10)

okres (11)

1    M         a)         okno

             vokno (wokno)

             okno

b)         ovoce n. — ovocé n. 731, 732, 735, 736, 755 — ovocí n. 744, 753 — ovoc f. — ovoc m.

             vovoce n. — voboce n. 633, 637, 639, 650, 656

             ovoc m.

2                 Užití protetických hlásek představujeme na slově okno; týž územní rozsah jako podoby okno × vokno × okno má většina slov s náslovnou samohláskou o, např. výrazy oběd, oheň, on.

Výskyt podob s protezí u slova ovoce je zakreslen na mapě ČJA 5, 259. Jako vedlejší problém se u tohoto výrazu sledovaly rozdíly rodové (ovoce, ovocí, ovocé n. × ovoc f. × ovoc m.). Formy ovoc m., f. vznikly z tvaru ovoce chápaného jako pl. Forma ovocé ukazuje na příklon k tvarům typu obilí, nář. obilé, srov. ČJA 3, 52.

O dalších diferencích v uplatnění protetických souhlásek viz oddíl 7.

3                 Téměř celé Čechy a záp. Moravu pokrývá podoba s protetickým v (vokno), v svč. dialektech místy vyslovované ještě jako bilabiální hláska (wokno). Doudlebsko v již. Čechách a území východně od linie Litovel– Prostějov–Vyškov–Mikulov se liší archaickou variantou bez proteze (často s rázem).

Širší Jablunkovsko se vyděluje dialektismem s protetickým (okno).

Mluva měst se většinou neliší od nář. okolí. Jen města v západočeském pohraničí a na záp. polovině Moravy mají také podoby shodné se spis. jazykem, tedy bez proteze.

U výrazu ovoce se na většině zkoumaného území dokládá podoba shodná se spis. jazykem, tedy ovoce. Proteze je omezena pouze na úzký střední pruh střm. obcí (táhnoucí se severojižním směrem) od Zábřežska přes Boskovicko, Brněnsko až na Židlochovicko. Vedle málo obvyklé obměny vovoce – většina informátorů se snažila vyhnout opakování slabiky vo – byla tu zapsána též řídká podoba voboce. Naostatním území se vyskytuje jen podoba ovoce.

Úzký pás obcí na česko-slovenském pomezí se odlišuje podobou ovocé, ovocí n. (gen. ovocého, ovocího).

Odlišné rodové varianty byly zachyceny ve slezských nářečích. Varianta ovoc f. je obvyklá ve většině slezských dialektů s malým přesahem na Valašsko, přechodná nářečí česko-polská se liší přiřazením slova k rodu mužskému, ovoc m. (ovoc).

4    a)   okno  stč., Jg, SSJČ, sloven., pol., hluž.

      vokno  hluž. wokno

 

b)   ovoc m.  pol. owoc

      ovoce  stč., Jg, SSJČ, sloven. ovocie

5    a)   okno Ju 7, Ru 5 — vokno Ju 1–6, Ru 1-4 — wokno Po 1


b)   owoce Po 1, Ju 1, 2 — ovoce Ju 4, 5, Ru 1, 2, 4 — ouvoce Ju 5,
Ru 2 — vovoce Ju 4

7                 U slov nověji přejatých ze spisovného jazyka jsou obvyklé podoby bez proteze.

Výraz obec se i na většině území Čech vyslovuje bez protetického v. Podoba vobec se dnes většinou omezuje na kontext (tulák) přišel na vobec, tj. do péče obce (× naše obec je dobře udržovaná).

U slova okres je podoba bez protetické souhlásky téměř výhradní.

Bh