2                 Varianty s protetickým h před ř, r jsou v uvedených nář. výrazech soustředěny do menších úseků v oblasti jzč. nářečí a dokládají se zpravidla jako dubletní vedle forem shodných se spisovným jazykem, tedy forem bez proteze.

V minulosti byl rozsah podob s protetickou souhláskou patrně větší, jak dosvědčuje jejich sporadický výskyt z Českobudějovicka a z Jindřichohradecka; např. v slově hřídkej a v místním jméně Hřímov záp. od Jindřichova Hradce (b. 438, 439).

Poměrně značný územní rozsah podob hrizec může svědčit o tom, že se u tohoto výrazu uplatnila lidová etymologie, že se totiž etymologicky neprůhledné slovo přiřadilo k slovesu hrýzt.

Na mapě jsou pozitivně zakresleny jen příznakové nář. varianty, tj. varianty s protetickou souhláskou.

3                 Podoba  hřemen je rozšířena jen na okrajovém mikroareálu sev. od Plzně.

Varianty hřešato, hřešeto jsou doloženy ze dvou celků: první tvoří úzký pruh obcí od zč. okraje přes Plzeň ke Klatovům, druhý areál je poněkud větší a rozkládá se mezi Příbramí, Strakonicemi a Táborem, odtud vybíhá úzkými jazyky k Ledči nad Sázavou a k Benešovu. Ve většině lokalit se zachovává obměna hřešato jako starší dubleta vedle tvaru řešato.

Výskyt varianty hřejtá je omezen na teritorium v již. Čechách zhruba mezi městy České Budějovice, Strakonice a Tábor.

Podoba hryzec pokrývá záp. úsek jzč. nářečí s dosahem až k Prachaticům.

4    a)   —

b)  —

c)   hřejtá  SSJČ nář.

d)  hryzec  Jg

5    —

Bh