ČJA 5
257 a) řemen (665)
b) řešeto (ČJA 3, 89, ČJA 5, 62b)
c) řehtá (ČJA 3, 195)
d) ryzec (ČJA 2, 92)
1 M a) hřemen
b) hřešeto, hřešato (hřešátko)
c) hřejtá
d) hrizec (též 107, 459, hřižec 309, 314, 328, též hrizák 243)
2 Varianty s protetickým h před ř, r jsou v uvedených nář. výrazech soustředěny do menších úseků v oblasti jzč. nářečí a dokládají se zpravidla jako dubletní vedle forem shodných se spisovným jazykem, tedy forem bez proteze.
V minulosti byl rozsah podob s protetickou souhláskou patrně větší, jak dosvědčuje jejich sporadický výskyt z Českobudějovicka a z Jindřichohradecka; např. v slově hřídkej a v místním jméně Hřímov záp. od Jindřichova Hradce (b. 438, 439).
Poměrně značný územní rozsah podob hrizec může svědčit o tom, že se u tohoto výrazu uplatnila lidová etymologie, že se totiž etymologicky neprůhledné slovo přiřadilo k slovesu hrýzt.
Na mapě jsou pozitivně zakresleny jen příznakové nář. varianty, tj. varianty s protetickou souhláskou.
3 Podoba hřemen je rozšířena jen na okrajovém mikroareálu sev. od Plzně.
Varianty hřešato, hřešeto jsou doloženy ze dvou celků: první tvoří úzký pruh obcí od zč. okraje přes Plzeň ke Klatovům, druhý areál je poněkud větší a rozkládá se mezi Příbramí, Strakonicemi a Táborem, odtud vybíhá úzkými jazyky k Ledči nad Sázavou a k Benešovu. Ve většině lokalit se zachovává obměna hřešato jako starší dubleta vedle tvaru řešato.
Výskyt varianty hřejtá je omezen na teritorium v již. Čechách zhruba mezi městy České Budějovice, Strakonice a Tábor.
Podoba hryzec pokrývá záp. úsek jzč. nářečí s dosahem až k Prachaticům.
4 a) —
b) —
c) hřejtá SSJČ nář.
d) hryzec Jg
5 —
Bh