254      a) ještě (ČJA 5, 46)

b) jenom (2536)

1    M         a)  ješťe

     ešťe

b) jen(om)

     enom

2                 Mapa postihuje protiklad variant ještě, jenom, shodných se spis. jazykem, a nář. podob eště, enom. Zánik počátečního j- v těchto a dalších slovech (např. jesli × esli ‚jestli‘) souvisí s výskytem protetického a hiátového j- (srov. ČJA 5, 246; ČJA 5, 248; ČJA 5, 249; ČJA 5, 250; ČJA 5, 251; ČJA 5, 252, ČJA 5, 253).

Pův. psl. podobu adverbia ještě nelze přesně rekonstruovat, za výchozí se považují formy se souhláskou j- i bez ní (srov. Etymologický slovník slovanských jazyků 2, 1980, s. 288). Výzkum zachytil též podoby s protetickým h (hešče, hišče), avšak pouze v mikroareálu na Boskovicku. Zde je nemapujeme stejně jako ostatní hláskoslovné varianty příslovce ještě, jimž je věnována mapa ČJA 5, 269.

Adverbium jenom vzniklo z tvarů zájmena jeden (jednom > jenom po zániku d ve spojení dvou podobně artikulovaných hlásek dn). Další obměny příslovce jenom zde nesledujeme, jsou podrobněji zachyceny na mapě ČJA 5, 406.

3                 Na zkoumaném území převažuje obměna eště. Podoba ještě vytváří členitý areál prostupující středem střm. nář. a vybíhající přes střední část čm. nář. na Ledečsko, dále se dokládá ze Slavonicka a z přechod. nářečí čes.-pol. Jako dubletní se vlivem spis. jazyka objevuje v moravských městech, především v mluvě mladší generace.

Rozložení variant jenom a enom vymezuje hranice určená městy Osoblaha – Moravský Beroun – Litovel – Kroměříž – Kyjov – Mikulov. Území na západ od uvedené linie pokrývá podoba jenom, oblast východní patří obměně enom. Mapa nepostihuje dublety a přesahy, je však třeba uvést, že podoba jenom proniká do měst v areálu výrazu enom a dále byla zapsána na Holešovsku a ve vých. části Slezska.