ČJA 5

25        a) jelítko (510)

b) kolík (1107)

králík (ČJA 3, 219)

knoflík (547)

líčit (ČJA 1, 203 bílit)

líto (1787 je mi ho líto)

střízlík (ČJA 2, 36)

1    M         a)  jelítko

                        jelitko (jelytko 830, 833, 834, 836, jolytko 801, lelytko 819, lelitko 818, 819, jalitko 804–813)

     jelejtko (též 704, 713)

     jelétko

b) kolék

     kolejk 704, 713

2                 Územní rozsah změny í > ej > é po souhlásce l u slova jelítko se poněkud liší od realizace uvedené změny v jiných slovech. Na mapě nesledujeme hláskoslovné obměny jelytko, jolytko, jalitko, lelitko, jejich výčet viz v 1 M.

3                 Podoba jelejtko vytváří v Čechách dva samostatné celky. Jeden souvislý pruh se rozkládá v střč. nářečích na širším Kolínsku a v svč. nářečích na již. Vysokomýtsku. Druhý zahrnuje velké teritorium již. Čech s menším přesahem na jz. Moravu. Odděleně se na Moravě vyskytuje diftongizovaná podoba ve dvou ostrůvcích u Kyjova a u Kelče.

V střm. nářečích je běžná varianta jelétko (vzniklá monoftongizací z podoby jelejtko). Ta je omezena na Litovelsko, Prostějovsko a Kroměřížsko. Na mapě sledujeme též diferenci jelítko × jelitko; v střm. nářečích a ve Slezsku jde o pravidelné krácení, v Čechách je tento rozdíl málo vyhraněn. Varianta s dlouhou samohláskou í (jelítko) zabírá záp. polovinu jzč. a střč. nářečí, dále pokračuje pruhem obcí od Nového Města na Moravě k Brnu a pak ještě zahrnuje celá vm. nářečí. Ze středních Čech zasahuje sporadicky do svč. nářečí. Podoba jelitko pokrývá větší část svč. nářečí, pak již. úsek střm. nářečí a Slezsko. V záp. podskupině slezských nářečí se častěji vyskytuje obměna jalitko.

Ve městech se položka nezkoumala.

Územní rozsah podoby kolék je menší než střm. obměna jelétko; je obvyklá na Litovelsku, Prostějovsku a Holešovsku, nevyskytuje se tedy ani na Zábřežsku, ani vých. od Boskovic, není doložena ani z Vyškovska.


4    a)   jelítko  stč. ,střevo, Jg jelitko, SSJČ, sloven, pol. i hluž. jelito
(nedem.)

 

b)  kolek  pol. kołek


5    a)   jelítko Ju 7, Ru 2, 5 — jelitko Po 1, Ju 1 — jelejtko Ju 3

 

b)   kolík Ju 7 — kolik Po 1, Ju 1–3 — kolek Ju 6, Ru 5 — kulík Ju 5,
Ru 2 — kulik Ru 1 — kúlík Ju 7 — kúlik Ju 7


7                 V podstatě stejný rozsah sledované změny, jaký vykazuje slovo kolék, mají výrazy králék, knoflék, léčet ‚bílit‘.

Na poněkud menším území a navíc většinou jako dubletní byla uvedená změna registrována ještě ve slově (je mi ho) líto léto (663, 664, 666–668, 676, 678, 780, 682).

Přestože u slova střízlík jde na Moravě patrně o novější přejetí (proti tradičnímu plotníček), byly v střm. nářečích ojediněle zachyceny i podoby střizlék, střézlék.

Bh