ČJA 5

247      arest (2011)

1    M         arest — arešt též 736, 737, 75, 81 — árešt

harest — harešt — hárešt

varest 137, 644–646

2                 Kromě protetických hlásek h, v se u slova střlat. původu arest (arrestum ‚vězení‘) sledovala i hláskoslovná obměna arešt a dloužení samohlásky -a- (árešt, hárešt).

3                 Formy bez protetických hlásek pokrývají vých. a stř. část Čech, mikroareál již. od Jindřichova Hradce a odděleně východní úsek střm. a sv. úsek vm. nářečí. Na ostatním teritoriu jsou běžnější podoby s protetickým h. Jen na zábřežský mikroareál se omezuje hlásková obměna s protetickým v (varest).

Hláskoslovné obměny se skupením -št se vyskytují na území zhruba od linie Litovel–Brno–Mikulov na východ. Podoby s dlouhou samohláskou (h)árešt převládají na území vm. nářečí a ve vých. úseku střm. dialektů.

Ve městech se položka zkoumala pouze u st. generace. Situace je zde v podstatě shodná s venkovským okolím, poměrně často se tu však prosazovala forma arest.

4    arest  Jg, SSJČ, sloven., hluž.

arešt  pol. areszt

 

árešt  sloven.

5    arest Po 1, Ju 2, Ru 1 — árest Ru 1 — arešt Ju 2, 6 — árešt Ju 7, Ru 5 — harest Ju 5, Ru 2, 3 — harešt Ru 4 — herešt Ju 6 — rešt Ju 1, 4

Bh