ČJA 5
245 apatyka (1937)
1 M apatyka (-tí-, -ti-, -te-, -té-, -tej-, apoteka, apteka, aptika, aptyka)
hapatyka (-tí-, -ti-, -té-, hapteka, haptyka)
2 Na mapě sledujeme na slově apatyka (z řec. apotheca) ‚lékárna‘ geografické rozšíření podob s protetickým h- (hapatyka). Uvedený výraz má v našich nářečích řadu dalších hláskových obměn, viz 1 M. Ty však byly zachyceny – až na variantu apatéka – naprosto ojediněle a netvoří územně vymezené oblasti, proto je na mapě pomíjíme, registrujeme je však v oddíle 1 M. Pouze forma apatéka se vyskytuje na větším teritoriu; soustřeďuje se do oblasti vm. dialektů.
3 Izoglosou jsou vymezeny oblasti maximálního výskytu podoby apatyka. Ta se nezřídka objevuje jako dubletní i na území výskytu varianty hapatyka. Podoba apatyka vytváří dva velké celky. V Čechách pokrývá záp. úsek středních Čech (Roudnicko, širokou oblast kolem Prahy, záp. Kolínsko, Rakovnicko a dále Příbramsko s výběžkem až na Strakonicko). Na Moravě zahrnuje již. polovinu střm. nářečí, téměř celá vm. nářečí a vých. a záp. úsek dialektů slezských. Nevýrazný a malý region této varianty se nachází ještě mezi Novou Pakou a Vysokým Mýtem.
Podoba s protetickou souhláskou (hapatyka) je běžná na celém zbylém území (v záp. Čechách bývá zcela pravidelně vedle podoby apatyka).
4 apatyka stč. apateka, apoteka, apotéka, Jg též apateka, apatéka, SSJČ
též apatéka, apotéka říd.,
sloven. apatéka, apatieka,
dluž. aptej-
ka, apteka, aptyka, pol. apteka
hapatyka SSJČ nář., hluž. haptyka
5 apatika Ju 5, 6 — apatéka Ju 7, Ru 5 — hapatika Po 1, Ju 1–4, 6 — Ru 2–4
Bh