2                 Mapa zobrazuje protiklad podob ječmen, týden (v nichž koncové n vzniklo z n’ь historickou depalatalizací) a nář. forem ječmeň, týdeň (kde je -ň buď výsledkem kmenové analogie po přechodu pův. n-kmenů k jo-kmenové deklinaci, nebo důsledkem zachování staršího stavu).

Územní rozložení uvedených variant zobrazujeme zjednodušeně, opomíjíme varianty jačmeň (s neprovedenou přehláskou ’a > e, srov. ČJA 5, 3b) a jynčmyň (s rozloženou nosovkou, srov. ČJA 5, 67) a nezachycujeme dublety a přesahy. (Je však třeba uvést, že podoby ječmen, týden pronikají jako dubletní do většiny měst v areálu forem s koncovým ň; ze sm. pohraničních měst se dokládají jako nedubletní.)

Dále je na mapě pozitivně zachycena depalatalizovaná podoba zet (spis. zeť).

Rozdíl v zakončení -n × -ň postihují dále mapy ČJA 1, 210 hřeben střechy; ČJA 2, 77 kmen; ČJA 2, 132 pramen; ČJA 4, 1 kámen a ČJA 4, 2 den.

3                 Podoba ječmen, shodná se spis. jazykem, zabírá oblast západně od linie Šumperk – Boskovice – Třebíč – Moravský Krumlov – Mikulov. Na východ od uvedené hranice je běžná forma ječmeň.

Výraz týden, shodný se spis. jazykem, je typický pro Čechy, dále zabírá pás čm. nář. a odtud přesahuje na jz. Moravu. Zbylé území Moravy a Slezsko pokrývá varianta týdeň; ta se objevuje ještě v Podkrkonoší a na Litomyšlsku.

Podoba zet zabírá oblast jzč. nář. (kromě menších okrajových částí) s přilehlou již. polovinou střč. nář. a přesahem na Jemnicko. Oddělený mikroareál vytváří záp. od Nové Paky.

4    a)   ječmen  stč., Jg též jačmen slc., SSJČ

      ječmeň  sloven. jačmeň, pol. jęczmień, hluž. ječmjeń

b)   týden  stč. týžden, Jg též tejden, mor. tajden, SSJČ též tejden ob., týhoden zast.

      týdeň  sloven. týždeň, pol. tydzień, hluž. tydźeń

c)   zet  stč. zět, Jg zeť („lépe než zet“), SSJČ nář.

5    a)   ječmen Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — jačmen Ju 5 — ječmeň Ju 6, 7,
      Ru 4 — jačmeň Ru 5

b)   tejden Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — tíden Ru 4 — tejdeň Ju 4 — tédeň
Ju 6 — tídeň Ru 5 — týdeň Ju 7

c)   zet Ju 5, 6, Ru 2, 4

Km