232      hříbatům dat. pl. (823)

1    M         hříbatúm (-um, -om, -am, -ám)

hříbjatúm (-um, -om, -am, -ám)

hříb’atom (-um, zgřyb’yntum)

2                 Sledovaly se různé hláskoslovné realizace za pův. měkkou labiálu v tvaru dat. pl. n. hříbatům (hříbatům × hříb’atům × hříbjatům). Jde tu o retnici před střídnicemi za pův. *ę, za nímž následovala tvrdá zubnice (souhláska t).

V těchto případech ve spis. jazyce a na značném území i v nářečích docházelo důsledně k depalatalizaci. Tvary hříbjatům (ale i hříbjat, hříbjatách, hříbjatama) s rozloženou měkkou retnicí mají nezvykle velký územní rozsah; to proto, že byly zformovány pod vlivem analogie s tvary s pravidelnou měkkou nebo rozloženou retnici, např. podle hříbje, hříbja, hříbjeti.

Odsouvání počáteční souhlásky hříbatům – říbatům jsme zde nevěnovali pozornost, neboť tento jev je důkladně probrán na jiném místě, viz ČJA 5, 274; ČJA 5, 275; ČJA 5, 276; ČJA 5, 277.

3                 Podoby s rozloženou retnicí (hříbjatům, …) jsou rozšířeny na téměř celé Moravě (bez Zábřežska a části Litovelska) a na již. okraji Čech. Dále na západ jsou jen tvary depalatalizované, tj. hříbatům, … V sev. úseku vm. dialektů a v přechod. pásu česko-polských nářečí jsou též formy s měkkou retnici, tj. hříb’atom, hřib’atum; zgřyb’yntum.

4    —

5    hříbatum Po 1 — říbatum Ju 1–3, 5 — řibatum Ju 1, Ru 4 — říbatúm Ru 2 — říbatom Ju 5 — hříbjatom Ru 5 — řibjatum Ru 3 — řibjatom Ju 6 — hříb’atom Ru 5

Bh