228      a) věděl příč. min. sg. m. (ČJA 4, 374)

b) věž (2112)

1    M         a)  v’eďel

     vjeďel

     veďel

b) vež(a)

2                 Na dvou výrazech sledujeme různé realizace pův. měkké retnice před pův. ě. Depalatalizace je u slovesa věděl provedena v mimořádně velkém rozsahu, jde o lexikalizovaný případ. Pozoruhodné přitom je, že se neobjevuje v svč. nářečích, kde jinak je uvedený proces nejčastější, srov. dále.

Jako lexikalizovaný relikt se jeví rovněž depalatalizovaná forma vež(a). Ta je na mapě postižena jen pozitivně.

3                 Převážná část zkoumaného území je charakteristická formou s rozloženou retnicí, tedy vjeděl. Široký pás záp. Čech (zhruba od linie Mladá Boleslav – Praha – Příbram – Strakonice – Prachatice na západ) a širší Jindřichohradecko se vydělují variantou veděl. Běžně je tato forma dubletní vedle novější formy věděl. V sev. úseku vm. nářečí a odděleně v přechod. česko-polském pruhu se uchovávají podoby s měkkou retnicí (v’eděl).

Varianta vež(a) se omezuje na Moravu, zejména na vm. a slezská nářečí. Je téměř vždy dubletní s nemapovanou  obměnou vjež(a).