224      a) sestra (ČJA 5, 68b)

b) sedět (1721)

c) sedni si imp. (1729)

myslet (ČJA 4, 359)

srp (ČJA 3, 67)

slimák (ČJA 2, 61)

světlo (231)

svině (875)

1    M         a)  śostra

b) s’edz’ec’ (šedžeč, śedźeć)

c)  sedňi

     s’edňi (šedňi, śedňi)

2                 Měkčení sykavky před starým e dokládají např. slova sestra (v dispalatalizované variantě śostra) a v’eśeli, śekyra, źeluny.

Jiný rozsah měkčení před samohláskou e máme ve výrazech sedět a u imp. sedni (k sednout). Jde tu nepochybně o reflex rozdílného původního základu, totiž buď sed-, nebo sěd-.

3                 Typ śostra pokrývá pruh přechod. nářečí česko-polských (831–836).

Obměna s’edz’ec’ (popř. šedžeč, śedźeć) zabírá celé území od řeky Ostravice na východ a zkoumané lokality na území Polska, forma s’edňi (popř. šedňi, śedňi) má územní rozsah ještě větší: zahrnuje v podstatě celá slezská nářečí kromě záp. a již. okraje Opavska a kromě teritoria mezi Odrou a Ostravicí. Na ostatním území je jen forma se základovým sed-.