224      a) sestra (ČJA 5, 68b)

b) sedět (1721)

c) sedni si imp. (1729)

myslet (ČJA 4, 359)

srp (ČJA 3, 67)

slimák (ČJA 2, 61)

světlo (231)

svině (875)

1Ma) śostra

b) s’edz’ec’ (šedžeč, śedźeć)

c)  sedňi

     s’edňi (šedňi, śedňi)

2                 Měkčení sykavky před starým e dokládají např. slova sestra (v dispalatalizované variantě śostra) a v’eśeli, śekyra, źeluny.

Jiný rozsah měkčení před samohláskou e máme ve výrazech sedět a u imp. sedni (k sednout). Jde tu nepochybně o reflex rozdílného původního základu, totiž buď sed-, nebo sěd-.

3                 Typ śostra pokrývá pruh přechod. nářečí česko-polských (831–836).

Obměna s’edz’ec’ (popř. šedžeč, śedźeć) zabírá celé území od řeky Ostravice na východ a zkoumané lokality na území Polska, forma s’edňi (popř. šedňi, śedňi) má územní rozsah ještě větší: zahrnuje v podstatě celá slezská nářečí kromě záp. a již. okraje Opavska a kromě teritoria mezi Odrou a Ostravicí. Na ostatním území je jen forma se základovým sed-.