223      a) zima (ČJA 5, 50, ČJA 5, 114)

b) těsto (457)

c) budete (ČJA 5, 68c)

skupiny s’c’, z’dz’

1Ma) zima

     zyma

     z’ima

     źima

     žyma (žima 835, 836)

b) ťesto

     c’esto

     ćesto (ćasto)

     često

     cesto 755

c)  budete

     buďeťe

     budz’ec’e (budz’oc’o 801)

     budźeće (bendźeće)

     budžeče

     budzece 755

2                 Uzemní rozsah palatalizovaných sykavek a polosykavek (asibilát), popř. jejich kontinuantů se v řadě případů shoduje. Na mapě představujeme stav na výrazech zima, těsto a budete. Rozšíření forem z’ima/źima, c’esto/ćesto (ćasto), budz’ec’e/budźeće je  zcela shodné s rozšířením palatalizované sykavky nebo asibiláty např. ve výrazech na voz’e/voźe, voz’ic’/voźić, s’eno/śeno, s’ivy/śivy, kos’ic’/kośić; c’etka/ćetka, c’ichy/ćichy, dz’edz’ina/dźedźina. Podobně variantám žyma, često a budžeče odpovídají např. varianty na vože, vožyč, šeno, šyvy, četka, čela, čychy…

Podoby cesto, budzece vznikly v návaznosti na slovenská nářečí ztvrdnutím staršího c’, dz’ (c’esto > cesto, budz’ec’e > budzece). Hláskoslovné obměny jiné povahy, např. dispalatalizovanou formu ćasto, formy s různou realizací pův. nosovky (např. bedźeće, bendźeće) zde nesledujeme.

3                 Kromě frenštátské podskupiny, která se podobami zyma, těsto neliší od dialektů na Valašsku, uchovávají slezská nářečí sykavky a polosykavky palatalizované, popř. palatální. Uvedená frenštátská podskupina se však vyděluje výslovností slabik dě, tě v případě tvaru budětě. Okraje opavské podskupiny a ostravská podskupina mají realizace z’ima, c’esto, budz’ece’. Přechod. nářečí česko-polská se liší palatálními souhláskami źima, ćesto, budźeće.

Splynutí ostrých sykavek s’, z’ (a také c’, dz’) s tupými š, ž, č, dž (žyma/žima, često, budžeče) je charakteristické pro centrální Opavsko a odděleně pak pro Jablunkovsko. Forma cesto byla zachycena jen v typu kopaničářských dialektů, reprezentovaném zde bodem 755.