223      a) zima (ČJA 5, 50, ČJA 5, 114)

b) těsto (457)

c) budete (ČJA 5, 68c)

skupiny s’c’, z’dz’

1    M         a)  zima

     zyma

     z’ima

     źima

     žyma (žima 835, 836)

b) ťesto

     c’esto

     ćesto (ćasto)

     često

     cesto 755

c)  budete

     buďeťe

     budz’ec’e (budz’oc’o 801)

     budźeće (bendźeće)

     budžeče

     budzece 755

2                 Uzemní rozsah palatalizovaných sykavek a polosykavek (asibilát), popř. jejich kontinuantů se v řadě případů shoduje. Na mapě představujeme stav na výrazech zima, těsto a budete. Rozšíření forem z’ima/źima, c’esto/ćesto (ćasto), budz’ec’e/budźeće je  zcela shodné s rozšířením palatalizované sykavky nebo asibiláty např. ve výrazech na voz’e/voźe, voz’ic’/voźić, s’eno/śeno, s’ivy/śivy, kos’ic’/kośić; c’etka/ćetka, c’ichy/ćichy, dz’edz’ina/dźedźina. Podobně variantám žyma, često a budžeče odpovídají např. varianty na vože, vožyč, šeno, šyvy, četka, čela, čychy…

Podoby cesto, budzece vznikly v návaznosti na slovenská nářečí ztvrdnutím staršího c’, dz’ (c’esto > cesto, budz’ec’e > budzece). Hláskoslovné obměny jiné povahy, např. dispalatalizovanou formu ćasto, formy s různou realizací pův. nosovky (např. bedźeće, bendźeće) zde nesledujeme.

3                 Kromě frenštátské podskupiny, která se podobami zyma, těsto neliší od dialektů na Valašsku, uchovávají slezská nářečí sykavky a polosykavky palatalizované, popř. palatální. Uvedená frenštátská podskupina se však vyděluje výslovností slabik dě, tě v případě tvaru budětě. Okraje opavské podskupiny a ostravská podskupina mají realizace z’ima, c’esto, budz’ece’. Přechod. nářečí česko-polská se liší palatálními souhláskami źima, ćesto, budźeće.

Splynutí ostrých sykavek s’, z’ (a také c’, dz’) s tupými š, ž, č, dž (žyma/žima, često, budžeče) je charakteristické pro centrální Opavsko a odděleně pak pro Jablunkovsko. Forma cesto byla zachycena jen v typu kopaničářských dialektů, reprezentovaném zde bodem 755.