ČJA 5
223 a) zima (ČJA 5, 50, ČJA 5, 114)
b) těsto (457)
c) budete (ČJA 5, 68c)
skupiny s’c’, z’dz’
1 M a) zima
zyma
z’ima
źima
žyma (žima 835, 836)
b) ťesto
c’esto
ćesto (ćasto)
često
cesto 755
c) budete
buďeťe
budz’ec’e (budz’oc’o 801)
budźeće (bendźeće)
budžeče
budzece 755
2 Uzemní rozsah palatalizovaných sykavek a polosykavek (asibilát), popř. jejich kontinuantů se v řadě případů shoduje. Na mapě představujeme stav na výrazech zima, těsto a budete. Rozšíření forem z’ima/źima, c’esto/ćesto (ćasto), budz’ec’e/budźeće je zcela shodné s rozšířením palatalizované sykavky nebo asibiláty např. ve výrazech na voz’e/voźe, voz’ic’/voźić, s’eno/śeno, s’ivy/śivy, kos’ic’/kośić; c’etka/ćetka, c’ichy/ćichy, dz’edz’ina/dźedźina. Podobně variantám žyma, često a budžeče odpovídají např. varianty na vože, vožyč, šeno, šyvy, četka, čela, čychy…
Podoby cesto, budzece vznikly v návaznosti na slovenská nářečí ztvrdnutím staršího c’, dz’ (c’esto > cesto, budz’ec’e > budzece). Hláskoslovné obměny jiné povahy, např. dispalatalizovanou formu ćasto, formy s různou realizací pův. nosovky (např. bedźeće, bendźeće) zde nesledujeme.
3 Kromě frenštátské podskupiny, která se podobami zyma, těsto neliší od dialektů na Valašsku, uchovávají slezská nářečí sykavky a polosykavky palatalizované, popř. palatální. Uvedená frenštátská podskupina se však vyděluje výslovností slabik dě, tě v případě tvaru budětě. Okraje opavské podskupiny a ostravská podskupina mají realizace z’ima, c’esto, budz’ece’. Přechod. nářečí česko-polská se liší palatálními souhláskami źima, ćesto, budźeće.
Splynutí ostrých sykavek s’, z’ (a také c’, dz’) s tupými š, ž, č, dž (žyma/žima, često, budžeče) je charakteristické pro centrální Opavsko a odděleně pak pro Jablunkovsko. Forma cesto byla zachycena jen v typu kopaničářských dialektů, reprezentovaném zde bodem 755.
4 a) z’ima pol. zima [źima]
b) c’esto hluž. ćěsto, pol. ciasto [ćasto]
c) budz’ec’e hluž. budźeće, pol. będziecie
5 —
7 Asimilací k následující palatální/palatalizované/asibilované souhlásce vznikly souhlásky s’, z’ / ś, ź ve skupinách s’c’/ść , z’dz’/źdź, např. něs’c’ (nis’c’) / něść, dos’c’/dość/došč), jez’dz’ic’/jeźdźić/ježdžič. Rozsah těchto skupin se zcela kryje s rozsahem palatálních/palatalizovaných/asibilovaných hlásek v typu z’ima / źima / žima (žyma), viz výše.
Bh