222      a) hořejší (ČJA 2, 148 horní)

b) udeřit se (ČJA 1, 67 uhodit se)

c) hoře (ČJA 5, 376 nahoře)

1    M         a)  hořejší

     horejší

b) udeřit (se)

     uderit (hoderet)

c)  hore

2                 Na mapě jsou zachyceny tři výrazy, u nichž je proti očekávání samohláska r místo ř.

Formy horejší, hore jsou patrně analogické podle tvarů se základem hor- (hora, horní). Jejich rozšíření se navzájem územně liší. U adverbia hore nelze vyloučit vliv slovenského sousedství.

Obměna uderit by mohla být důsledkem analogie (podle úder), nejde-li o derivát od starého udierati (imperfektum k pův. udrieti).

3                 V Čechách se adj. horní obměňuje slovotvorně, viz ČJA 2, 148. Zde sledovanou změnu dokumentuje jen slovotvorná varianta horejší (× hořejší). Ta se vyskytuje téměř v celé jzč. nář. oblasti (mimo Příbramsko, Táborsko a Jindřichohradecko).

Lexém udeřit (se) je omezen na větší část Moravy s menšími přesahy do Čech a do Slezska. Varianta ude rit zahrnuje rozsáhlé území střední Moravy. Je běžná na východ od linie Svitavy–Boskovice–Brno–Mikulov po hranici slezských nářečí s přesahem do horního Poodří (dál na východ se lexém udeřit nevyskytuje).

Tvar adverbia hore máme doložen jen z vm. nářečí, zejména ze Vsetínska a z kopaničářských nářečí. Hláskoslovný jev (depalatalizace měkkého r’) nelze na uvedeném výrazu sledovat v celém rozsahu, protože se v těchto nářečích v našem významu užívá většinou předložkový výraz navrchu a adv. hore se tu vyskytuje zpravidla jako dubleta.