221      a) ořech (1176)

b) pořád (2520)

c) pařez (ČJA 2, 84)

d) pekařský (59)

dvířka (ČJA 3, 29 vrátka v plotě)

1    M         a)  orech

b) pořád

     porád

c)  parez

d) pekarský (pekarka)

2                 Rozšíření formy orech postihuje území, kde se změna r > ř vůbec nerealizuje. Stejný rozsah jako obměna orech mají též např. podoby repa, drevo, hríbek, vrelý, stríbro atd.

Forma porád je asi důsledkem variabilnosti adverbiálních forem, navíc možná ovlivněná příslovcem akorát.

Podoba parez představuje ojedinělý případ, kde sledovaná změna nebyla provedena; nelze vyloučit, že je výsledkem pč. depalatalizace.

Varianty pekarský, pekarka (proti spis. pekařský, pekařka) jsou příklady na starou depalatalizaci měkkého r’ před souhláskami s, k. Obměna pekarka ‚pekařka‘ byla naším výzkumem doložena jen nesoustavně u položky zaměřené na přechylování jmen činitelských.

3                 Podoba orech zabírá oblast tzv. kopaničářských dialektů a odděleně ještě Hlohovec (b. 737, lokalitu s charvátskou kolonizací ze 16. stol.) a Halenkovice (b. 728, osídleny valašskou kolonizací). Formy typu orech jsou na ústupu, zejména v lokalitě 732 (Radějov) jsou charakteristické pro nejstarší generaci.

Varianta porád (ojediněle též porá, poráde, porátej, porádem, porádejc) pokrývá mimořádně velkou oblast. Vyskytuje se téměř na celém území svč. a střč. dialektů (kromě Benešovska a okolí Prahy), na Moravě zasahuje širším pruhem přes Novoměstsko na Boskovicko a Brněnsko až k Mikulovu. Na ostatním území dominuje podoba pořád.

Depalatalizovanou podoba parez jsou charakteristická jzč. nářečí (bez Táborska), na západě s malým přesahem do střč. nář. skupiny.