220      a) inkoust (37)

b) kaval (468 velký kus chleba)

c) cukr (355)

1    M         a)  inkoust

     ingoust (ingust)

b) gaval

c)  cugr

2                 Na mapě je pozitivně zakreslen výskyt tří výrazů se znělým g v přejatých slovech za pův. k, a to u výrazů ingoust (z lat. incaustum), gaval (ze střdn. kavale) a cugr (ze střhn. zucker). U výrazu inkoust jsme kromě rozdílu ingoust × inkoust navíc zaznamenali také podobu s krátkým kmenovým vokálem ingust; ta však není na mapě zvlášť vyznačena. (Větší část Slezska (bez moravské podskupiny) uchovává jako velmi archaické pojmenování též černidlo.)

3                 Varianta ingoust byla zapsána téměř na celém území, v sz. Čechách, na území mezi Plzní, Strakonicemi a Příbramí a na jz. a již. okrajích jzč. nářečí a pak na celé Moravě a ve Slezsku důsledně jako forma jediná (ve vm. a slez. dialektech v obměně ingust), jinde v Čechách převažují dublety ingoust vedle inkoust.

Pojmenování velkého kusu chleba slovem kaval je obvyklé na větší části Moravy (bez jz. úseku) a ve Slezsku. Střm. dialekty zhruba od Svratky na východ a nářečí vm. se vydělují obměnou gaval. Území Čech má četné jiné lexémy.

Slovo cugr bylo zachyceno na menších areálech na Znojemsku a v oblasti mezi Brnem a Svitavami, víceméně ojedinělý je jeho výskyt na Novoměstsku a na Zábřežsku, dále vytváří ještě mikroareály na již. Českobudějovicku a záp. od Roudnice nad Labem.

Materiál z položky 2164c, kam se zapisovaly výrazy ze spontánních nářečních promluv, nelze postihnout graficky. Doklady jsou sice značně četné, ale různorodé a jejich zastoupení může být do značné míry náhodné (v závislosti na explorátorovi, tématu promluvy, lokalizaci, délce výzkumu atd.).

Poměrně hojně je zastoupeno slovo logál (‚malá hostinská místnost‘). Poněkud překvapivě se vyskytuje v celých Čechách a pak ještě západně od Brna. Dále na východ se uvedeného lexému téměř neužívá.

O podobě gronyka (‚kronika‘) můžeme konstatovat, že pochází hlavně z okrajů Čech, z vých. úseku střm. nářečí a z vm. dialektů; v nich nejednou dokonce ve variantě gronyga.

Početnější jsou dále doklady balgón a cirgulárka ‚kotoučová pila‘ (ze střč., jč. a střm. nářečí).

Ojedinělé nejsou doklady na podoby grematorium, grém, bungr (všechny z Čech i ze záp. Moravy), gredenc, gulmovat, gulma, vigář, lagírník, lagírki (pouze z Čech).

Některé další zapsané doklady: bangrot, pangrot, segretářka, egonomije, golega, brigeta, garanténa, ganál, cirgus, Balgán, deligates, fregvence, regreace, guráž, gamarátka, picigl. Není bez zajímavosti, že uvedené výrazy pocházejí hlavně z Čech, kde jinak za pův. g v přejatých slovech bývá častěji souhláska k.