21        a) noži dat. sg. m (ČJA 4, 56)

b) poli dat. sg. n. (ČJA 4, 57)

c) zloději vok. sg. m. (ČJA 4, 70b)

1    M         a)  noži

     nožu (núžo 622, 623, 638, 639)

b) poli

     polu

c)  zloďeji

     zloďeju

2                 Vedle základní tvarové diference noži × nožu (srov. ČJA 4, 56), jejíž příčinou je neuskutečnění přehlásky ’u > i na části území národního jazyka, sleduje komentář i další hláskové rozdíly v podobě tvaru dat. sg. výrazu nůž. Ty jsou jednak v koncovce, jednak v kořeni slova. V koncovce jsou především výsledkem pravidelného vývoje u (> o, ), v kořeni pak změnou o > u, jež může být i důsledkem paradigmatického vyrovnávání podle formy nom. núž/nuž (tomu nasvědčuje zejména podoba núžo).

Mapa sleduje též nář. diference tvaru dat. sg. n. pole. Tato položka byla zpracována rovněž v morfologické části ČJA; postihuje ji mapa ČJA 4, 57. Protože lexém pole se na části záp. Moravy nevyskytuje, byl sledovaný tvar zapisován i na jiných slovech téhož typu, nejčastěji moře. Koncovka nepřehlasované podoby polu podlehla dalším hláskovým změnám: u > o ().

Tvary poli, noži na Moravě, doložené především ve vm. nář., nejsou však výsledkem přehlásky ’u > i, ale jde o tzv. lokál-dativ, tj. důsledek tvaroslovné analogie (podle zakončení lok.). Proto nejsou na mapě představeny (jejich územní rozšíření je však popsáno v oddíle 3).

3                 Tvar noži je charakteristický pro Čechy, na Moravu přesahuje jen na Dačicko a dále se objevuje v enklávě na jz. Valašsku. Nepřehlasovaná podoba nožu je běžná na Moravě a ve Slezsku; ve střm. nář. má po změně u > o formu nožo / nužo, eventuálně v centrálním úseku nož.

Izoglosa rozdílu poli × polu sleduje zhruba starou zemskou hranici od severu až po Jihlavu a dále probíhá přibližně po linii Třebíč – Mor. Krumlov, přičemž přehlasovaná podoba poli je od ní západním a jižním směrem. Forma polu se uchovala na zbývajícím území Moravy a ve Slezsku, tj. v sev. úseku čm. nář. s přilehlým záp. okrajem střm. nář., na Zábřežsku, na vých. okraji střm. nář. a v nář. vm. a slez. Pro širší Brněnsko je typická podoba polo a v centrálním úseku střm. nář. je běžná obměna pol.

Forma zloději je příznačná pro celé Čechy a záp. Moravu až zhruba po linii měst Boskovice–Znojmo. Pro většinu Moravy a Slezsko je typická nepřehlasovaná podoba zloděju, jen v střm. nář. se objevuje ve variantě s koncovým -o, v cetrálním úseku v obměně s -.